8 C 315/2019-176 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO] - usnesením zdejšího soudu č.j. 8C 315/2019-156 ze dne 25. 1. 2023 bylo rozhodnuto, že se připouští, aby místo dosavadní žalobkyně do řízení vstoupila společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen žalobkyně)) se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 28.6.2019 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 160 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o Havarijním pojištění, Pojistná smlouva pro pojištění vozidel [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále„ Pojistná smlouva“). Předmětem pojištění bylo vozidlo tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka]. V uvedené smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaná se zavázala řádně a včas platit žalobkyni pojistné ve výši 2 306 Kč, počínaje dnem 31.12.2015, když pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Žalovaná však sjednané pojistné nezaplatila, a proto jí byla právní předchůdkyní žalobkyně dne 6.3.2018 zaslána kvalifikovaná upomínka k pojistné smlouvě, v níž byla žalovaná vyzvána k zaplacení nedoplatku pojistného, a zároveň byla upozorněna na možnost zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného. Žalovaná ani v dodatečné lhůtě dlužné pojistné nezaplatila a pojistná smlouva tak zanikla ke dni 20.4.2018, o čemž byla žalovaná ze strany právní předchůdkyně žalobkyně informována. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na pojistné za dobu do zániku pojištění, když ke dni zániku pojistné smlouvy byla dlužná částka vyčíslena ve výši 1 160 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žalobou též uplatnila svůj nárok na úrok z prodlení v zákonné výši ročně z celé dlužné částky, a to od následujícího dne po zániku pojištění, tj. od 21.4.2018, do zaplacení dlužné částky. Nárok právní předchůdkyně žalobkyně požadovala v případě havarijního pojištění za období od 31. 12. 2017 do 21. 3. 2018, celkem v částce 396 Kč a v případě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od 31. 12. 2017 do 20. 4. 2018, celkem v částce 764 Kč. 2. Soud ve věci již jedenkrát rozhodl, a to rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. [číslo jednací], ze dne 30. 9. 2019. 3. Dne 12. 11. 2019 podala žalovaná žalobu pro zmatečnost s tím, že nebyla zastoupena, neměla procesní způsobilost a nemohla před soudem řádně vystupovat. V návaznosti na to soud zrušil rozsudek uvedený v bodě 2 s odůvodněním, že byť není žalovaná formálně omezena ve svéprávnosti, její postižení (invalidita z důvodu dlouhodobě nepříznivého [anonymizováno] stavu – porucha s bludy) trvá, a pokud nebyla zastoupena v řízení před soudem, lze mít za to, že nebylo schopna sama hájit svoje práva. Žalovaná byla již po podání žaloby pro zmatečnost osvobozena od soudních poplatků a byla jí ustanovena zástupkyně (následně zastoupení zrušeno, neboť žalovaná neposkytovala zástupkyni potřebnou součinnost a hodnotila ji nepřípadně kriticky). 4. Po zrušení rozsudku proběhla ústní jednání, při nichž byly provedeny důkazy. Na ústní jednání konané dne 20. 2. 2023 se dostavila pouze zástupkyně žalobkyně. Žalovaná se k jednání nedostavila bez omluvy, bylo tedy jednáno v nepřítomnosti žalované dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (tj. bagatelní spor dle § 157 odst. 4 o.s.ř.) v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř. soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 31.12.2015 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistné bylo stanoveno ve výši 2 306 Kč, splatné ročně. Žalovaná sjednané pojistné neuhradila, na což byla žalobkyní upozorněna současně též s tím, že neuhradí-li pojistné, pojištění zanikne. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužné pojistné ani poté neuhradila, pojistná smlouva dne 20. 4. 2018 zanikla, což jí žalobkyně oznámila. Přestože byla žalované před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva, žalovaná doposud žalobkyni neuhradila ničeho. Období, kdy pojistné nebylo uhrazeno, je v případě havarijního pojištění od 31. 12. 2017 do 21. 3. 2018, celkem v částce 396 Kč a v případě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla od 31. 12. 2017 do 20. 4. 2018, celkem v částce 764 Kč Celkem tak nárok žalobkyně činí 1 160 Kč. 7. Soud posoudil věc po právní stránce takto: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Žalovaná nehradila pojistné řádně a včas, přičemž pojistná smlouva v důsledku nezaplacení pojistného zanikla dle § 2804 o.z. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanovené lhůtě nezaplatila dlužnou částku, dostala se do prodlení dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužné částky též zaplacení úroku z prodlení (§ [číslo], § 1970 o. z.). Při stanovení úroků z prodlení soud vycházel z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. Pojistná smlouva v době, za které jej požaduje žalobkyně, trvala a pojistné zaplaceno nebylo. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán, žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 635 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 160 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 000 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 9. 2019 a z částky 1 000 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 2. 2023 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 500 Kč ve výši 735 Kč. K ponížení oproti vyčíslení nákladů řízení ze strany žalobkyně došlo z toho důvodu, že žalobkyně účtovala úkony, na které advokátní tarif v ustanovení § 11 nepamatuje, a to úkony spočívající v opakujících se vyjádřeních, kdy účastníci na svá podání neustále reagovali, přičemž tato vyjádření nepřinesla nic zásadního pro danou věc (vyjádření k odporu ze dne 24. 9. 2019 – / 1 000 Kč + 300 Kč paušální náhrada/, vyjádření žalobkyně ze dne 11. 2. 2023 – / 1000 Kč + 300 Kč paušální náhrada /+ odpovídající DPH ve výši 546 Kč). Celkem došlo k ponížení o 3 146 Kč. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. §160 odst. 1, věta prvá o.s.ř. a dle ust. §149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobce. 11. Pro úplnost soud dodává, že pokud žalovaná ve svém podání doručeném soudu dne 14. 8. 2019, uvedla, že po žalobkyni žádá zaplatit částku 25 560 Kč jako protinávrh, kdy na tomto protinávrhu setrvala i při jednání konaném po zrušení rozsudku, pak soud uvádí, že tento protinávrh nebyl řádně odůvodněn a doložen, proto o něm soud nerozhodoval.