9 C 177/2022-51 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované zaplacení částky 15 574 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24.03.2021 mezi žalobkyní a žalovanou, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč (na bankovní účet), žalovaná se zavázala za poskytnutí částky uhradit poplatek ve výši 2 875 Kč, který byl spolu s jistinou splatný dne 17.07.2021. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, uhradila ke dni podání žaloby 1 381 Kč, a o tuto částku byla ponížena smluvní pokuta. Žalobkyně se dále domáhá účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (dle čl. 2 Smlouvy), které byly odeslány dne 30. 5. 2021, 6. 6. 2021, 13. 6. 2021, 24. 7. 2021, 31. 7. 2021. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě na výzvu soudu dle usnesení ze dne 14.02.2023, č.j. [číslo jednací] nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízeno na den 17.05.2023 ústní jednání, ke kterému byla žalovaná řádně obeslána a bez omluvy se nedostavila, žalobkyně svoji neúčast písemně omluvila v podání ze dne 6. 3. 2023, soud věc projednal za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne 24. 3. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o zápůjčce na částku 2 000 Kč, za poplatek 650 Kč, kdy zápůjčka spolu s poplatkem měla být vrácena do 23. 4. 2021, RPSN 2969 %, kdy žalovaná podepsala Smlouvu vygenerovaným jedinečným kódem (Smlouvou, kopií OP žalované, VOP). Dne 2. 4. 2021 uzavřela žalovaná s žalobkyní [příjmení], kterým byla zápůjčka navýšena o 3 000 Kč, za poplatek 975 Kč, se splatností celkové částky 3 975 Kč dne 23. 4. 2021, RPSN 13 212 % (Dodatkem ze dne 2. 4. 2021). Dne 4. 4. 2021 byl mezi účastnicemi uzavřen další Dodatek, kdy došlo k navýšení zápůjčky o 2 000 Kč za poplatek 500 Kč, kdy celková částka 2500 Kč je splatná dne 23. 4. 2023, RPSN 7 173 % (Dodatkem ze dne 4. 4. 2021). Následně byla zápůjčka navýšena Dodatkem ze dne 7. 4. 2021 o 3 000 Kč, na celkovou částkou 10 000 Kč, za poplatek 750 Kč (celkový poplatek po navyšování 2 875 Kč), splatnost 23. 4. 2023, RPSN 16 146 % (Dodatkem ze dne 7. 4. 2021). Z výpisu z běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 24. 3. 2021 byla na tento účet zaslána z účtu žalované 1 Kč – [celé jméno žalované], čímž byl ztotožněn účet žalované a dále na účet žalované byla dne 24. 3. 2021 zaslána částka 2 000 Kč, dne 2. 4. 2021 částka 3 000 Kč, dne 4. 4. 2021 částka 2 000 Kč a dne 7. 4. 2021 částka 3 000 Kč (výpisem z účtu žalobkyně). Z odpovědi [právnická osoba] ze dne 13. 3. 2023 soud zjistil, že na jméno žalované je veden bankovní účet č. [bankovní účet], a na tento účet byla od [anonymizována dvě slova] připsána dne 24. 3. 2021 částka 2 000 Kč; dne 2. 4. 2021 částka 3 000 Kč; dne 4. 4. 2021 částka 2 000 Kč a dne 4. 4. 2021 částka 3 000 Kč – tedy celkem 10 000 Kč (zprávou [právnická osoba] ze dne 13. 3. 2023) .Žalobkyně upomenula žalovanou upomínkami ze dne 30. 5. 2021, 6. 6. 2021, 13. 6. 2021, 24. 7. 2021 a 31. 7. 2021 (Upomínkami). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě (Předžalobní výzvou ze dne 27. 7. 2022 včetně poštovního podacího lístku z 27. 7. 2022). 5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). 8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 10 000Kč, poskytnutou v dílčích platbách (2 000 Kč; 3 000 Kč; 2 000 Kč; 3 000 Kč) v závislosti na uzavřené Dodatky. Žalovaná se zavázala celkem zaplatit žalobkyni za poskytnutí úvěru poplatek 2 875 Kč, kdy splatnost jistiny (10 000Kč) a poplatku byla 23. 4. 2021 [anonymizována dvě slova], a.s vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 17. Dle soudu [právnická osoba] nezkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona, když tuto skutečnost žádným způsobem nedoložila. 18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. 19. V posuzovaném případě bylo v Dodatku ke smlouvě ze dne 7. 4. 2021 uvedeno, že RPSN činí 16 146 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v roce 2021 v dubnu 7,78 %. Ve smlouvě byla tedy více než 2 075,32násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 9násobkem. 20. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o.z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 8 619 Kč (10 000 – 1 381). K tomu soud dodává, že ačkoliv platba žalované směřovala formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění (kdy je uvedeno, že má být hrazeno do tří pracovních dnů), a to dle předžalobní výzvy, která byla dána k poštovní přepravě 27. 7. 2022 ve smyslu § 573 občanského zákoníku je doručena třetí pracovní den, tedy 1. 8. 2022 plus tři dny k plnění, žalovaná je v prodlení od 5. 8. 2022, a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud, z důvodu popsaných výše, žalobu zamítl (výrok II.). 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že