9 C 258/2023-27 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 10. 5. 2023, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši celkem 39 135 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným dne 11. 7. 2022 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 29 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 7 250 Kč, dále si žalovaný sjednal službu„ klidné spaní“ za poplatek ve výši 110 Kč a službu„ presto“ za poplatek 165 Kč. Úvěr vč. poplatků byl splatný 10. 8. 2022. Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo domáhat se po žalovaném příslušenství dluhu, kterým je zákonný úrok z prodlení od 25. 8. 2022. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala částku 2 610 Kč představující kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za 90 dní prodlení žalovaného od 25. 8. 2022 do 23. 11. 2022. 2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný žalobkyni v dotazníku sdělil počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně zkoumala informace z centrální evidence exekucí, výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z neplatných dokladů, výpisu hledaných osob, výpisu politicky aktivních osob, výpisu z katastrálního rejstříku – platnost adresy, výpisu z registru„ sankční seznamy“, interní databáze žalobkyně. Dále žalobkyně vycházela z informací získaných z licence AISP. Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), načež dospěla k závěru, že žalovaný je schopen své závazky splácet. Ověřená výše čistého příjmu žalovaného činila 30 347 Kč, což umožňuje bezproblémové splacení poskytnutého úvěru. 3. Po prodlení žalovaného s úhradou dluhu jej žalobkyně opakovaně vyzývala o úhradu dlužné částky a dne 10. 3. 2023 zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Do dnešního dne však žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě ze dne 28. 7. 2023, č. j. [číslo jednací], jakož i předvolání k jednání na den 9. 10. 2023, doručeny dle ust. § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 21. 8. 2023. 5. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil bez omluvy, ač k němu byl řádně a včas předvolán, a v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně, který se z jednání omluvil. 6. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne 11. 7. 2022 byla elektronicky prostřednictvím SMS kódu uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] mezi žalobkyní na straně věřitele a žalovaným na straně dlužníka s čerpáním částky až 29 000 Kč s tím, že úvěr bude splacen ve formě jednorázové splátky ve výši 36 525 Kč dne 10. 8. 2022, RPSN: [číslo] 33 %. Splátka sestávala z jistiny, poplatku za sjednání úvěru činil 7 250 Kč, poplatků za zvolené služby („ presto“ a„ klidné spaní“) ve výši 275 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, autorizace ověření totožnosti). Sazba úvěrů na spotřebu poskytovaných bankami činila v červenci 2022 sazbu 9,91 % (výpis ze systému [příjmení]). Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna účtovat částku 35 Kč denně, max 490 Kč měsíčně, na náhradu účelně vynaložených nákladů, a dále byla sjednána pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky, sazebník). Úvěrovaná částka ve výši 29 000 Kč byla žalovanému vyplacena na účet č.ú. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného dne 11. 7. 2022 (přehled bankovních transakcí, autorizace ověření totožnosti, odpověď ČSOB a.s k žádosti soudu o součinnost). Žalobkyně žalovaného vyzvala o zaplacení dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 10. 3. 2023, kdy žalovaného upozornila na možné soudní vymáhání dluhu. Výzva byla zaslána téhož dne doporučeně, avšak žalovaný na výzvu nereagoval (předžalobní výzva, podací lístek). 7. Soud nemá důvod pochybovat o výše uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 9. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona o spotřebitelském úvěru. 10. Dle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2395 a násl. o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 14. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Dle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 1968 o. z., je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 21. [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 11. 7. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutí úvěru poplatek 7 250 Kč. Splatnost jistiny, poplatku a poplatků za žalovanými vybrané služby„ presto“ a„ klidný spánek“ ve výši 275 Kč byla 10. 8. 2022 [právnická osoba] vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou fo