17 C 314/2023-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 85 616,96 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že společnost [právnická osoba], (právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovanou dne 26. 6. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované částku 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku navýšenou o 48 392 Kč (tj. 38 546 kapitalizované úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy, 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a 8 328 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení) uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v 21 měsíčních splátkách po 4 210 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, resp. neuhradila na splátkách nic. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni ke dni 16. 12. 2022. Po postoupení pohledávky žalovaná nic nezaplatila. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 85 616,96 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč, poplatku ve výši 48 392 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6 664,17 Kč (8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od 18. 12. 2020, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 14. 12. 2022, kapitalizovaných úroků ve výši 6 610,07 Kč (22,66 % ročně z částky 40 0000 Kč od 27. 3. 2023, tj od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 14. 12. 2022), zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 22,62 % ročně z částky 40 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalovaná nic nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka spotřebitelských úvěrů a žalovaná podepsaly dne 26. 6. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalované 40 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí částky poplatek ve výši 48 392 Kč sestávající z úroku ve výši 38 564 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za službu komfortního splácení 3 428 Kč a [anonymizováno] splácení ve výši 4 900 Kč. Celkovou dlužnou částku 88 392 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 21 měsíčních splátkách po 4 210 Kč (poslední splátka ve výši 4 192 Kč) s tím, že první splátka byla splatná do 26. 7. 2020 RPSN činilo 135,71 % a smluvní úroková sazba 86 % (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26. 6. 2020). Před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti. Žalovaná v této souvislosti uvedla a svým podpisem stvrdila, že pobírá starobní důchod ve výši 9 850 Kč (což osvědčila výměrem důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky) jedná se o její jediný příjem, bydlí v nájmu, je svobodná, má nejvyšší dosažené vzdělání učňovské, své běžné měsíční výdaje odhaduje na částku 7 000 Kč. V kartě byly uvedeny další čisté příjmy domácnosti 6 000 Kč, aniž by bylo zjevné kdo je pobírá a o jaký příjem se jedná. Jako požadovaná výše úvěru byla uvedena částka 16 000 Kč (prokázáno zákaznickou kartou ze dne 26. 6. 2020). Žalované byla poskytnuta při podpisu smlouvy částka 40 000 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26. 6. 2020). Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně nic nezaplatila (prokázáno tabulkou umoření k 19. 12. 2022). Právní předchůdkyně žalobkyně dne 14. 12. 2022 uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. O postoupení byla žalovaná informována dopisem ze dne 16. 12. 2022, kterým byla zároveň vyzvána k zaplacení dlužné částky do deseti dnů od jeho doručení. Dopis byl žalované odeslán dne 13. 1. 2023 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky z 16. 12. 2022, podacím lístkem z 13. 1. 2023, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, žalovaná však na dlužnou částku již nic dalšího neuhradila (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 6. 2023, podacím lístkem ze dne 2. 6. 2023). 6. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ zákon“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 48 392 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 88 392 Kč se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit ve 21 měsíčních splátkách po 4 210 Kč, přičemž roční procentní sazba nákladů činila 135,71 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o