28 C 64/2025-40 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby soud uložil žalované povinnost k zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované zřízen účet č. , č. účtu, . Dne , datum, uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, kterým žádala o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. , IBAN, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši , částka, a platit úrok ve výši 5,9 % ročně, splátky byly splatné 15. dne v měsíci, úvěr měl být splacen dne , datum, . Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaná poté na úvěr částečně plnila. Pohledávka žalobkyně je tvořena nesplacenou jistinou ve výši , částka, a nesplaceným smluvním úrokem ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 5,9 % a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne , datum, .2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státním příslušníkem , Anonymizováno, s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalované v souladu s čl. 48 odst. 5 sdělení č. 123/2002 Sb. m. s. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech. Rozhodným právem je české právo v souladu s čl. 48 odst. 2 sdělení č. 123/2002 Sb. m. s.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Zdejší soud rozhodl o částečném zpětvzetí částky , částka, s příslušenstvím usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, .5. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému zřízen účet č. , č. účtu, , dne , datum, uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, kterým žádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. , IBAN, , ve které se žalovaná zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši , částka, a platit úrok ve výši 5,9 % ročně, splátky byly splatné 15. dne v měsíci (rámcová smlouva č. , hodnota, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, , Změnový dodatek číslo , hodnota, k rámcové smlouvě číslo , hodnota, , splátkový kalendář, Doklad o načerpání úvěru č. , IBAN, ). Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru (2x Obchodní podmínky žalobkyně, podmínky pro používání úvěru, přehled plateb úvěru č. , IBAN, , zesplatňující dopis ze dne , datum, , podací arch ze dne , datum, ). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne , datum, (zesplatňující dopis ze dne , datum, , podací arch ze dne , datum, ).7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se zavázala splácet s úrokem ve výši 5,9 % ročně. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátila.12. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek , Anonymizováno, , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).13. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.14. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.15. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí , Anonymizováno, ).16. Sjednaný smluvní úrok ve výši 5,9 % je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.17. Žalovaná poskytnutý úvěr do data splatnosti neuhradila, tudíž se dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle zaplacení úvěru i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario), kdy soud výrokem II. zamítl část úroku z prodlení, která převyšovala sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. tak, že soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně proti žalovanému představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, dle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, a , částka, (3x , částka, za učiněné úkony výzva k plnění, návrh ve věci samé, částečné zpětvzetí žaloby) jako paušální náhrada nákladů podle § 1 odst. odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb, tj. náklady v celkové výši , částka, .20. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.