9 C 174/2025-31 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, s nimiž se žalovaná seznámila a souhlasila. Smluvní úvěrový rámec činil , částka, , přičemž žalovaná byla oprávněna čerpat prostředky opakovaně do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce. Žalobkyně před uzavřením smlouvy postupovala v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a posuzovala úvěruschopnost žalované prostřednictvím kontroly v registrech, výpočtu disponibilního zůstatku a kreditního skóre, včetně využití statistických modelů. Tyto postupy dle žalobkyně odpovídají odborné praxi a principu přiměřenosti (žalobkyně citovala např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 i rozhodnutí krajských soudů). Na základě smlouvy žalovaná čerpala celkem , částka, a uhradila , částka, . V průběhu trvání úvěrového vztahu se žalovaná dostala do prodlení se splácením sjednaných měsíčních splátek. V souladu s úvěrovými podmínkami žalobkyně dne , datum, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Výzva byla žalované doručena doporučeně, stejně jako předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř. Žalovaná na výzvy nereagovala a po zesplatnění neuhradila žádnou splátku. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně , částka, , z toho jistina , částka, , náklady na vymáhání , částka, a smluvní pokuty , částka, . Smluvní pokuty byly účtovány podle smlouvy a úvěrových podmínek za opakované prodlení s úhradou splátek. Příslušenství tvoří kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, , úrok z jistiny 12 % ročně od , datum, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná uvedla, že její aktuální situace (po ztrátě zaměstnání) jí nedovoluje splácet více než , částka, až , částka, měsíčně a situaci bude případně nucena řešit formou oddlužení.3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , ve které ujednaly úvěrový rámec , částka, s výší minimální splátky 2,05 % z úvěrového rámce, tj. , částka, (RPSN 20,6 %) splatné měsíčně; žalovaná při uzavírání smlouvy uvedla, že má čistý měsíční příjem , částka, a bydlí ve vlastním domě/bytě (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Ke smlouvě byly následně uzavírány dodatky, kterými byl úvěrový rámec navyšován na , částka, (dodatek k úvěrové smlouvě ze dne , datum, ), , částka, (dodatek k úvěrové smlouvě ze dne , datum, ) a , částka, s měsíční splátkou , částka, (dodatek k úvěrové smlouvě ze dne , datum, ). Žalobkyně prohlásila, že před uzavřením smlouvy s datem schválení , datum, s výší úvěru , částka, ověřila bonitu žalované skrze sdělené údaje: příjem , částka, měsíčně, výdaje , částka, měsíčně (karta klienta ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, ). Žalobkyně má vypracovanou metodiku pro posouzení úvěruschopnosti, která je založena na využívání statistických modelů a zjišťování limitu nejvyšší měsíční splátky, která zohledňuje měsíční příjmy a výdaje klienta (posouzení úvěruschopnosti klienta – metodika). Žalobkyně měla k dispozici úvěrovou zprávu s přehledem dalších úvěrů žalované, zejm. hypotečních úvěrů (úvěrová zpráva č. , hodnota, ) a výpisy z bankovního účtu žalované za měsíc červenec 2021 s příjmy , částka, a výdaji , částka, (výpis z běžného účtu žalované za období , datum, - , datum, ) a za měsíc srpen 2021 s příjmy , částka, a výdaji , částka, (výpis z běžného účtu za období , datum, - , datum, ). Žalovaná celkem čerpala částku , částka, a na splátkách uhradila , částka, (výpis čerpání splátek a úhrad k číslu smlouvy 7105183968). V důsledku prodlení se splácením ujednaných splátek žalobkyně žalovanou vyzvala ke splacení celého úvěru (výzva ke splacení celého úvěru ze dne , datum, s výzvou k úhradě dlužné částky a s odesílacím lístkem ze dne , datum, ) a následně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění (předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, ).4. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro posouzení věci.5. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a ve vzájemných souvislostech, přičemž neměl důvod pochybovat o těchto důkazech ani skutečnostech z nich vyplývajících, když ani sami účastníci tyto důkazy a skutečnosti z nich zjištěné nijak nezpochybňovali.6. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřÚ“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“8. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“9. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“10. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“11. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“12. Podle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. 14 Co 115/2021: „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“14. Soud v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru dospěl k závěru, že žalobkyně ani přes poskytnuté poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. dostatečně netvrdila ani neprokázala, že by úvěruschopnost žalované byla před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána řádně a s odbornou péčí, tedy že by byly řádně zjištěny a porovnány příjmy a výdaje žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů.15. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru s rámcem , částka, dne , datum, . Jedinými důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením této smlouvy je samotná úvěrová smlouva obsahující prohlášení žalované o příjmu , částka, měsíčně. Ostatní listinné důkazy jsou buď nedatované (úvěrová zpráva), či zcela zjevně nebyly před uzavřením smlouvy dne , datum, k dispozici (karta klienta ze dne , datum, , výpisy z bankovního účtu žalované za měsíce červenec a srpen 2021). Žalobkyně tedy co do posouzení úvěruschopnosti žalované prokázala pouze to, že od žalované před uzavřením úvěrové smlouvy vyžádala údaj o je