59 C 247/2025-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 11 155 Kč se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uveden ve výroku I tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o dodávce elektřiny. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané platby, když neuhradil nedoplatek dle vyúčtování elektřiny za období od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . do , datum, . Dne , datum, žalovaný svůj dluh uznal, přičemž na základě dohody měl dluh uhradit ve čtyřech splátkách, což však neučinil. Dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný je občanem , Anonymizováno, s pobytem na území České republiky. Pravomoc českých soudů je dána dle čl. 48 odst. 5 sdělení č. 123/2002 Sb. m. s., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a , Anonymizováno, o právní pomoci v občanských věcech, dle bydliště žalovaného. Rozhodné právo je české dle § 48 odst. 1 stejné mezinárodní smlouvy, ve spojení s preambulí předmětné smlouvy, neboť si jej smluvní strany právem rozhodným zvolily.4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.6. Účastníci spolu dne , datum, uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/, Anonymizováno, , na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a ten se za to zavázal platit cenu dle cenového tarifu (zjištěno z této smlouvy). Dne , datum, byla žalovanému vystavena konečná faktura za období od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . do , datum, s nedoplatkem ve výši 14 155 Kč se splatností do , datum, (zjištěno z této faktury). Dne , datum, spolu účastníci uzavřeli dohodu o splátkách a uznání dluhu, na základě které žalovaný uvedený dluh uznal jak do důvodu, tak do výše. Zavázal se jej uhradit ve čtyřech splátkách po 3 538 Kč, které byly splatné do , datum, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a , datum, , a to s doložkou ztráty výhody splátek (zjištěno z této dohody). Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, a to jak poštou na žalovaným uvedenou adresu, tak e-mailem (zjištěno z této předžalobní upomínky, předmětné obálky a e-mailu z tohoto dne).7. Všechny důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. Neměl důvod pochybovat o pravosti provedených důkazů.8. Zjištěný skutkový stav shrnuje soud takto. Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému dodávky elektřiny a ten se oproti tomu zavázal platit za poskytované služby cenu dle ceníku a dle vystavených faktur. Žalovanému vznikl za odebíranou elektřinu nedoplatek, přičemž dluh z něj uznal a zavázal se jej uhradit ve splátkách, což ani po zaslání předžalobní upomínky neučinil.9. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.10. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění do , datum, , se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.11. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.12. Účastnici spolu uzavřeli smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny podle shora citovaného ustanovení. Žalovaný nesplnil svou povinnost platit za odebírání elektřiny sjednanou cenu, čímž mu u žalobkyně vznikl dluh v žalované výši. Ten následně uznal, přičemž se jej zavázal zaplatit ve splátkách, což neučinil. Uznání dluhu obsahuje všechny náležitosti dle § 2053 o. z. a je tak dána domněnka jeho existence. Žalobkyně sice požaduje méně, než kolik dluh dle uznání činí, přičemž ani netvrdí, že by žalovaný uhradil dluh částečně. Jelikož požadovaná částka je však pro žalovaného výhodnější, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.13. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Splatnost byla stanovena dle příslušné faktury, když žalovaný nedodržel splátky sjednané v dohodě o splátkách a dle ní se tak aplikuje původní splatnost celé pohledávky.14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudní poplatkem ve výši 800 Kč a dvou úkonů nezastoupeného účastníka (předžalobní upomínka a žaloba) po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., celkem tedy ve výši 1 000 Kč.15. Soud žalobkyni nepřiznal náklady v jí požadované výši, neboť není namístě aplikace § 2 odst. 3 výše uvedené vyhlášky. Podaná žaloba je tzv. žalobou formulářovou, neboť je podána na ustáleném vzoru, přičemž žalobkyně se u zdejšího soudu skutkově i právně obdobných nároků domáhala již dříve. Předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla zároveň přiznána náhrada nákladů řízení, a tudíž jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve výši podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, tedy ve výši vypočtené shora.