3 C 87/2020-19 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a sice z titulu Smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] p.l.c, na základě níž byla žalovanému bezhotovostně poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. Žalovaný poskytnutou zápůjčku ve stanovené lhůtě do [datum] nevrátil. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena smlouvou ze dne [datum] žalobkyni. Žalobou se žalobkyně domáhá pouze vrácení jistiny zápůjčky spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. K výzvě soudu žalobkyně písemným podáním ze dne [datum] upřesnila, že zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na prohlášení ze dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že nedisponuje žádnými důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně řádného ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž navrhla, aby soud v případě, že dovodí neplatnost smlouvy, rozhodl ve prospěch žalobkyně podle zásad bezdůvodného obohacení. 3. Elektronický platební rozkaz vydaný ve věci byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Současně soud v rámci usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Rovněž je poučil, že nevyjádří-li se k výzvě ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků se k výzvě soudu nevyjádřil, rozhodoval soud bez jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému v hotovosti částku [částka]. Poskytnutou zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do [datum], což však do dnešního dne neučinil a nezaplatil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka ze smlouvy postoupena ve prospěch žalobkyně, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani přes odeslání předžalobní výzvy dne [datum] právní zástupkyní žalobkyně. 5. Žalobkyně nepředložila soudu žádný důkaz, kterým by prokázala své tvrzení ohledně odborného posouzení schopnosti žalovaného řádně splácet úvěr právní předchůdkyní žalobkyně. Je možno uvést, že v daném případě smluvní vztah nepodléhá režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a to s ohledem na výši poskytnutého spotřebitelského úvěru (zápůjčky). V této souvislosti je však třeba dále odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a nález Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], podle nichž přezkum dané otázky ve vztahu k platnosti smlouvy činí soud v každém případě z úřední povinnosti, neboť se jedná o neplatnost absolutní. Proto soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou pro rozpor s veřejným pořádkem ve smyslu ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 6. Vzhledem k tomu, že soud považuje uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou, nemohl z takové smlouvy žalovanému vzniknout žádný smluvní závazek. Současně však bylo prokázáno, že žalovanému byla v souvislosti s uzavřením neplatné smlouvy poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně částka [částka], tedy na jeho straně vzniklo bezdůvodné obohacení odpovídající uvedené částce. Soud proto žalobě vyhověl jako důvodné co do celé požadované částky [částka] podle § 2991 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Počátek prodlení odvodil soud od marného uplynutí lhůty k zaplacení stanovené ve výzvě žalobkyně odeslané žalobkyní dne [datum] (§ 573 o. z.). Ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění se žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni byl z toho důvodu přiznán zákonný úrok z prodlení v jí požadované výši 8,05 % ročně do zaplacení dle §1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Co do zbytku uplatněného nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou částečně zamítl (výrok II. rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a tyto přiznal žalobkyni v celém rozsahu, neboť žalobkyně měla ve věci neúspěch pouze v nepatrné části týkající se příslušenství pohledávky. Náklady žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši [částka] za 3 úkony právní pomoci (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po [částka] za 1 úkon podle §14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci ve výši 3 režijních paušálů po [částka] podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]; celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí [částka] Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni nárok na zaplacení odměny advokáta v souvislosti s písemným podáním ze dne [datum], v rámci něhož žalobkyně pouze doplnila svá tvrzení, která měla být obsažena již v samotné žalobě. 9. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.