3 C 166/2021-32 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 8 332 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že osobní automobil [registrační značka], jehož vlastníkem /provozovatelem byl žalovaný, byl evidovaný v centrálním registru vozidel v období od 12. 10. 2019 do 29. 2. 2020 jako provozovaný, přičemž žalovaný k němu neměl v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), vznikl nárok na příspěvek, jehož celková výše 6 927 Kč se skládá ze základu příspěvku ve výši 6 627 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku přitom nastala dne 17. 11. 2020. Dále žalobkyně uvedla, že podle údajů v centrálním registru vozidel neměl žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ani ve vztahu k osobnímu automobilu [registrační značka], a to v období od 19. 6. 2020 do 5. 7. 2020. V souvislosti s tím žalobkyni na základě výše citovaného zákonného ustanovení vznikl nárok na příspěvek v celkové výši 1 405 Kč sestávajícího ze základu příspěvku ve výši 1 105 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně opět vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku, jehož splatnost nastala dne 28. 12. 2020. Žalovaný obě dlužné částky nezaplatil ani poté, co mu byly žalobkyní dne 14. 4. 2021 a dne 26. 5. 2021 zaslány předžalobní výzvy. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu vyhověno v plném rozsahu, ten však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci samotné žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu ze dne 3. 8. 2021, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v období od 12. 10. 2019 do 29. 2. 2020 evidovaný jako vlastník osobního automobilu [registrační značka], k němuž v daném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 6 927 Kč, když základ příspěvku činil 6 627 Kč (141 dní x 47 Kč) a náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva k uhrazení příspěvku byla žalovanému odeslána dne 3. 9. 2020, přičemž v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 17. 11. 2020. Dále bylo zjištěno, že žalovaný byl evidovaný v období od 19. 6. 2020 do 5. 7. 2020 jako vlastník osobního automobilu [registrační značka], přičemž v uvedeném období nebylo k vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 1 405 Kč, když základ příspěvku činil 1 105 Kč (17 dní x 65 Kč) a náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva k uhrazení příspěvku byla žalovanému odeslána dne 14. 10. 2020, přičemž v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 28. 12. 2020. Dlužné částky nebyly žalovaným zaplaceny ani přes opakované písemné výzvy žalobkyně předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobkyně odeslané žalovanému ve dnech 14. 4. 2021 a 26. 5. 2021. 4. S ohledem na prezentovaná skutková zjištění soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl a podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 8 332 Kč, která sestává z dlužných příspěvků ve výši 6 927 Kč (základ příspěvku ve výši 6 627 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč) a 1 405 Kč (základ příspěvku ve výši 1 105 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč). Výše jednotlivých příspěvků byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 odst. 1 písm. g), h), § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dána aktivní legitimace žalobkyně, neboť žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří účtovaná odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v souvislosti s jejím písemným podáním ze dne 6. 10. 2021, neboť toto podání obsahovalo doplnění tvrzení, která měla být obsažena již v žalobě. 6. Tento rozsudek obsahuje ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze zjednodušené odůvodnění.