3 C 183/2021-25 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 23 375 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 25. 5. 2018 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále částku 9 975 Kč tvořenou kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 475 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 555 Kč, a to počínaje dnem 1. 6. 2018 a konče dnem 5. 4. 2019. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, celkem z titulu smlouvy postupně zaplatila pouze částku 1 600 Kč, přičemž k úhradě poslední splátky ze strany žalované došlo dne 21. 6. 2018. Uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužné části úroku za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 175 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a dlužné části poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 200 Kč, tj. celkem 23 375 Kč. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, na základě níž nabyla pohledávku vůči žalované od právní předchůdkyně, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobkyně se vůči žalované domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě úroku ve výši 19,31 % ročně (sazba smluvního úroku byla žalobkyní snížena oproti výši sjednané čl. 1 smlouvy) a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni postoupení pohledávek, tj. ke dni 15. 1. 2021. V období po postoupení pohledávek nebylo žalobkyni žalovanou zaplaceno ničeho, přestože žalobkyně před podáním žaloby odeslala žalované písemnou výzvu k zaplacení dluhu. 2. Ve věci dne vydaný elektronický platební rozkaz právní moci nenabyl, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Ústní jednání ve věci bylo nařízeno na den 4. 11. 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli jí žaloba i předvolání k jednání byly řádně doručeny do vlastních rukou postupem dle ust. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Provedeným dokazováním byla učiněna níže uvedená skutková zjištění: 4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 25. 5. 2018 je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou smlouvu, na základě níž poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 15 000 Kč; žalovaná se smlouvou zavázala splácet poskytnutou částku a dále sjednaný úrok a poplatky ve výši 9 975 Kč (z toho částka 2 475 Kč připadá na smluvní úrok, částka 3 000 Kč na administrativní poplatek a částka 4 500 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek), t. j. celkem částku 24 975 Kč, ve 45 týdenních splátkách po 555 Kč, když splatnost první splátky nastala 7. den po uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána v bodě 1. 4 smlouvy ve výši 35,53% ročně. 5. Z Karty zákazníka ze dne 25. 5. 2018 je soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila informace poskytnuté jí žalovanou ohledně její schopnosti splácet poskytnutou částku z předložených složenek. Při poskytnutí úvěru bylo vycházeno ze zjištění, že žalovaná žije v nájemním bydlení, je starobní důchodkyní současně zaměstnanou na částečný úvazek, přičemž dosahuje měsíčních příjmů ve výši 13 018 Kč a měsíčních výdajů přibližně 6 000 Kč. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek (strana 5 seznamu) byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vůči žalované ve prospěch žalobkyně, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované podle listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 19. 2. 2021 a podacího lístku ze dne 22. 2. 2021 právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno. 7. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 21. 4. 2021 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalobou uplatněné částky nejpozději do 6. 5. 2021. 8. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou – poté, co posoudila dostatečným způsobem schopnost žalované splácet úvěr – ve dne 25. 5. 2018 smlouvu, na základě ní poskytla žalované v hotovosti při uzavření smlouvy částku 15 000 Kč. Žalovaná se na základě smlouvy zavázala splatit poskytnutou částku včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 24 975 Kč ve 45 týdenních splátkách, avšak sjednané splátky řádně neplnila, když z titulu smlouvy zaplatila dle tvrzení samotné žalobkyně pouze částku 1 600 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 35,53 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ve prospěch žalobkyně smlouvou ze dne 15. 1. 2021, žalované bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno, nicméně tato po postoupení pohledávky žalobkyni již ničeho neuhradila, a to ani poté, co jí byla dne 21. 4. 2021 právním zástupcem žalobkyně odeslána předžalobní výzva. 9. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a to zejména níže citovanými ustanoveními zákona: 10. Podle § 2390 o. z. smlouva o zápůjčce vznikne, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 11. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud dospěl k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalované na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 25. 5. 2018 je možno vyhovět pouze částečně. Z úřední povinnosti soudu je totiž s odkazem na shora citované ust. § 588 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti části smlouvy týkající se stanovení administrativního poplatku za uzavření smlouvy ve výši 3 000 Kč (bod 1.8 smlouvy). Je možno konstatovat, že soud nemá v daném případě pochybností ohledně platného uzavření smluvního vztahu - posouzeného soudem jako smlouva o zápůjčce - mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, neboť žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované mimo jiné ověřením informací poskytnutých jí žalovanou ohledně její příjmové situace. Je prokázáno, že žalované byla na základě smlouvy poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč. Pokud by soud měl hodnotit odděleně jednotlivá smluvní ujednání o dílčích plněních, k jejichž poskytnutí se nad rámec vrácení jistiny zápůjčky zavázala žalovaná (smluvní úroky ve výši 2 475 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč), je stále ještě ochoten akceptovat smluvní ujednání ohledně výše smluvních úroků za dobu trvání úvěrového vztahu ve výši 2 475 Kč a stejně tak ujednání ohledně výše poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč, když si je vědom, že hotovostní inkaso splátek zajišťované právní předchůdkyní žalobkyně není standardním ujednáním smlouvy o zápůjčce, ale de facto službou navíc, která pochopitelně znamenala pro právní předchůdkyni žalobkyně další náklady. Soud však není ochoten akceptovat smluvní ujednání ohledně dalšího blíže nespecifikovaného„ administrativního poplatku“ ve výši 20 % poskytnuté jistiny zápůjčky, když je přesvědčen, že náklady na standardní úkony právní předchůdkyně žalobkyně související s poskytnutím zápůjčky mají být a jsou pokryty ziskem v podobě sjednaných smluvních úroků ve výši 35,53 % ročně, které je i s poukazem na průměrnou výši úrokových sazeb poskytovaných v rozhodném období bankami možn