3 C 188/2021-24 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 7 679 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaný evidovaný v Centrálním registru vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka] neměl v období od 27. 10. 2019 do 31. 3. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vozidlo tak bylo v daném období 157 dní provozováno jako nepojištěné, v důsledku toho žalobkyni vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek v celkové výši 7 379 Kč (157 dní x 47 Kč podle § 2 vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb). Dále žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč podle § 2a citované vyhlášky. Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. dne 3. 9. 2020 výzvu k úhradě příspěvku ve lhůtě 60 dnů. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu svůj dluh neuhradil, tento činí celkem 7 679 Kč, z čehož částku 7 379 Kč činí základ příspěvku a částku 300 Kč poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva. 2. Vzhledem ke skutečnosti, že věc bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud usnesením ze dne 9. 9. 2021 účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k výzvě ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby, žalovaný se k výzvě nevyjádřil, ačkoli mu byly žaloba a výzva doručeny do vlastních rukou dne 16. 9. 2021. Proto soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaný byl v období od 27. 10. 2019 do 31. 3. 2020 evidován v Centrálním registru vozidel jako vlastník (provozovatel) motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], k němuž v předmětném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 3. 9. 2020 odeslanou téhož dne k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 7 379 Kč (47 Kč x 157 dnů). Splatnost zákonného příspěvku nastala 60 dní ode dne doručení výzvy k úhradě zákonného příspěvku, žalovaný však doposud žalobkyni nezaplatil ničeho, a to ani poté, co mu byla právní zástupkyní žalobkyně dne 26. 5. 2021 zaslána předžalobní výzva. 4. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a podle § 4 odst. 1, 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 7 679 Kč, přičemž tato částka je tvořena základem příspěvku ve výši 7 379 Kč a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., a denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v souvislosti s písemným podáním ze dne 25. 10. 2021, neboť toto podání obsahovalo k výzvě soudu doplnění tvrzení, která mohla a měla být obsažena již v samotné žalobě. 6. Tento rozsudek obsahuje zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).