3 C 200/2021-23 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 8 165 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 neměl v období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla. V důsledku toho vznikl žalobkyni podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek, jehož výše je vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a denní sazby podle druhu vozidla, v konkrétním případě tedy nárok na příspěvek ve výši 7 865 Kč (121 dní x 65 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb). Dále žalobkyni vznikl vůči žalovanému podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a citované vyhlášky nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzvu k úhradě příspěvku ze dne 29. 10. 2020, jehož splatnost nastala uplynutím lhůty 60 dnů od doručení výzvy, tedy dne 13. 1. 2021. Dlužnou částku žalovaný žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě odeslané dne 16. 6. 2021. 2. Věc bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, soud proto vyzval účastníky řízení, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k výzvě ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby, žalovaný se k výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla výzva včetně žaloby řádně doručeny do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud tak ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaný byl v období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 evidován v Centrálním registru vozidel jako vlastník (provozovatel) motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], o zdvihovém objemu válců 1 896 cm3, k němuž v rozhodném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 29. 10. 2020 k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 7 865 Kč (65 Kč x 121 dnů), přičemž výzva byla dle potvrzení České pošty odeslána žalovanému dne 30. 10. 2021. Splatnost zákonného příspěvku nastala v souladu s výzvou po uplynutí 60 dní nejpozději dne 13. 1. 2021. Žalovaný doposud z uvedeného titulu nezaplatil ničeho, přestože byl k zaplacení dlužné částky včetně příspěvku na náklady mimosoudního vymáhání ve výši 300 Kč před podáním žaloby vyzván právní zástupkyní žalobkyně upomínkou ze dne 16. 6. 2021. 4. S ohledem na výše uvedené soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a podle § 4 odst. 1, 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 165 Kč, přičemž tato částka je tvořena základem příspěvku ve výši 7 865 Kč a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., a denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 odst. 1 písm. h) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náklady v souvislosti s písemným podáním ze dne 11. 11. 2021, neboť toto podání obsahovalo pouze doplnění označení důkazů, které mělo a mohlo být obsaženo již v samotné žalobě. 6. Tento rozsudek obsahuje zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).