3 C 3/2021-54 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 24. 9. 2020 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 6 931,98 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Právní předchůdkyně žalobkyně dále se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr, přičemž žalovaný byl oprávněn čerpat na svém účtu peněžní prostředky do záporného zůstatku až do výše 5 000 Kč. Žalovaný byl podle smlouvy povinen platit za čerpaný kontokorent úrok ve výši 18,90 % ročně a dále poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu dle platného sazebníku [právnická osoba] Žalovaný se ve smlouvě zavázal nepřekročit stanovenou výši kontokorentu (tj. 5 000 Kč), když překročením této částky by vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Žalovaný však sjednanou výši kontokorentu překročil a nepovolený debetní zůstatek nevyrovnal ani po opakovaných urgencích ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně tak v souladu se smlouvou převedla ke dni [datum] celou dlužnou částku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, když k tomuto dni dlužná částka činila 6 931,98 Kč. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Pohledávka vůči žalovanému byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020 postoupena právní předchůdkyní žalobkyni s účinností ke dni 1. 6. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem ze dne 22. 6. 2020. 2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila podáním ze dne 9. 2. 2021 svá žalobní tvrzení tak, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, přičemž zjištěné skutečnosti byly zaznamenány do žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. Z těchto informací bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný a má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou, když byla ověřena i výše jeho měsíčního příjmu. S ohledem právě na výši jeho příjmu a výši požadovaného úvěru byla schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr vyhodnocena jako dostatečná. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně vyhověno, ten však právní moci nenabyl, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Ke zrušení elektronického platebního rozkazu došlo usnesením Okresního soudu v Písku ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], v rámci něhož soud současně vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň je soud poučil, že nevyjádří-li se k výzvě ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žádný z účastníků se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobkyně ostatně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), proto soud rozhodoval bez jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Na základě předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným [příjmení] smlouvu o finančních službách, na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet č. [bankovní účet], a dále dne [datum] Smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat na svém bankovním sporožirovém účtu finanční prostředky do záporného zůstatku až do výše 5 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru posoudila právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Na účtu vedeném ve prospěch žalovaného vznikl podle transakční historie účtu nepovolený debetní zůstatek v celkové výši 6 931,98 Kč, který žalovaný nezaplatil ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvou ze dne 27. 5. 2020 byla pohledávka vzniklá vůči žalovanému z daného titulu postoupena žalobkyni, a to s účinky ke dni 1. 6. 2020, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem odeslaným dne 22. 6. 2020. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani přes zaslání další výzvy odeslané právním zástupcem žalobkyně dne 7. 9. 2020. 5. Mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky je dána čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. 6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně se žalovaným platně uzavřel smlouvu o kontokorentním úvěru, a dále, že žalovaný skutečně vyčerpal částku 6 931,98 Kč, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a podle § 1970 o. z., podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 7. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky [číslo] Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že žalobkyni nebyla přiznána odměna za písemné podání ze dne 9. 2. 2021, když v tomto podání žalobkyně pouze doplňovala žalobu o tvrzení, která měla být z její strany uvedena již v samotné žalobě. 8. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.