3 C 8/2021-21 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 4 248 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že osobní automobil [registrační značka], jehož provozovatelem byla žalovaná, byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný a žalovaná k němu v období od 30. 3. 2018 do 21. 6. 2018 neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek. Celková výše příspěvku se skládá ze základu příspěvku ve výši 3 948 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 17. 9. 2018. Žalovaná ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu vyhověno v plném rozsahu, ten však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalované byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaná se nevyjádřila ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když byla současně upozorněna, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná byla v období od 30. 3. 2018 do 21. 6. 2018 vlastníkem [značka automobilu], [registrační značka], k němuž v předmětném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 4 248 Kč, když základ příspěvku činil 3 948 Kč (84 dnů x 47 Kč) a náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva k uhrazení příspěvku byla žalované odeslána dne 3. 8. 2018, přičemž v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 30 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 17. 9. 2018. 5. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a podle § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 4 248 Kč, když tato částka je tvořena základem příspěvku ve výši 3 948 Kč a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dle shora uvedených ustanovení dána aktivní legitimace žalobkyně, neboť žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, vzniklo jí tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v souvislosti s jejím písemným podáním ze dne 20. 1. 2021, neboť uvedené podání obsahovalo k výzvě soudu toliko doplnění tvrzení, která již měla být uvedena v samotné žalobě. 7. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.