4 C 155/2021-40 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 826 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 28. 9. 2007 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč. To vše v 53 týdenních splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 3. 10. 2008. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, celkem zaplatil pouze částku 4 350 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, žalovanému bylo postoupení písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná jistina 3 435,14 Kč, dlužný souhrnný poplatek 2 390,86 Kč, tedy celkem částka 5 826 Kč bez příslušenství. Ačkoli byl žalovaný žalobkyní upomínán, po postoupení pohledávky žalovaný na předmětnou pohledávku již nic neuhradil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Opatrovník žalovaného podal dne 13. 10. 2021 proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor s odůvodněním, že žalovaný byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že byl schopen hospodařit s penězi v měsíční částce 500 Kč. 3. Při ústním jednání dne 30. 12. 2021 opatrovník žalovaného uvedl, že žalovaný neumí číst a psát a je s podivem, že smlouvu o půjčce podepsal, po nahlédnutí do smlouvy však uznal, že podpis je žalovaného, když už viděl, že se takto v minulosti žalovaný podepisoval. Současně soudu navrhl, aby případně uložená povinnost k zaplacení částky, byla určena s lhůtou k plnění v délce 6 měsíců od právní moci rozsudku, neboť během této doby budou vyřešeny některé otázky týkající se finanční stránky žalovaného a změny jeho opatrovníka. Ohledně poměrů žalovaného opatrovník uvedl, že žalovaný je od 1. 12. 2021 umístěn v zařízení pro osoby s duševním postižením v [obec] u [obec], bude tam již natrvalo. Jeho zdravotní stav se zhoršil, žalovaný byl již nezvladatelný (nespolupracoval, nebral léky). Z tohoto důvodu opatrovník podal návrh na změnu opatrovníka, o kterém nebylo dosud soudem rozhodnuto. Žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 12 500 Kč, který opatrovník celý zasílá na úhradu pobytu žalovaného v sociálním zařízení, a příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč, který je vyplácen přímo sociálnímu zařízení. Po úhradě pobytu žalovanému nezbydou žádné finanční prostředky. Žalovaný nemá žádný cenný majetek. Opatrovník dále sdělil, že v dohledné době by měl být žalovanému zvýšen příspěvek na péči z částky 4 400 Kč na částku 13 200 Kč. Jeho finanční situace by se tak měla zlepšit a měl by být schopen splácet své dluhy, když je proti němu v současné době vedeno již několik exekucí. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 28. 9. 2007 se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Touto smlouvou společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému půjčku v částce 6 000 Kč v hotovosti, přičemž žalovaný tuto částku při podpisu smlouvy v hotovosti obdržel. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému spolu s výzvou k úhradě odesláno dne 1. 2. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky rovněž předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2021, odeslanou dne 30. 7. 2021. 5. Žalovaný byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], v právní moci dnem [datum], omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že je schopen pouze hospodařit s penězi v měsíční částce 500 Kč. Z rozsudku [anonymizováno] soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], listiny o jmenování opatrovníka a lékařské zprávy vyplývá, že omezení svéprávnosti žalovaného trvá v obdobném rozsahu až do současné doby, žalovaný neumí číst ani psát, jeho duševní porucha je trvalého rázu a jeho opatrovníkem byl jmenován [jméno] [celé jméno žalovaného]. 6. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva o půjčce [číslo] na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 6 000 Kč je absolutně neplatná, a to podle § 38 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť žalovaný daný právní úkon učinil, ačkoli k němu neměl způsobilost. 7. Nelze však přehlédnout, že se žalovaný obohatil ve výši rozdílu čerpané půjčky (částka 6 000 Kč, kterou žalovaný obdržel v hotovosti při podpisu smlouvy) a uhrazených splátek (dle tvrzení žalobkyně v celkové výši 4 350 Kč) na úkor žalobkyně. Dle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Soud proto uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni částku 1 650 Kč jakožto rozdíl vyplacené částky 6 000 Kč a úhrady 4 350 Kč. Žalovanému byla dne 1. 2. 2021 odeslána výzva k úhradě dlužné částky ve lhůtě k plnění do deseti dnů. Ve smyslu § 573 o. z. byla výzva žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 4. 2. 2021. Na základě této výzvy měl žalovaný dlužnou částku uhradit do 15. 2. 2021. Jelikož tak neučinil, od 16. 2. 2021 je s úhradou částky 1 650 Kč v prodlení. Soud proto žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznal úrok z prodlení z částky 1 650 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení. Pro úplnost soud dodává, že podle § 19 odst. 1 nařízení č. 351/2013 Sb. se výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení (1. 1. 2014) řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Z toho vyplývá, že pokud došlo k prodlení až po nabytí účinnosti nařízení č. 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení se řídí nařízením č. 351/2013 Sb. 8. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť zbylé nároky plynou z neplatné smlouvy. 9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovenou povinnost uložil splnit žalovanému ve lhůtě 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Dá se předpokládat, že v této lhůtě bude jednak vyřešena otázka změny opatrovníka žalovaného, když bude na novém opatrovníkovi, aby dluhy žalovaného řešil, a rovněž v této lhůtě dojde ke zlepšení finanční situace žalovaného podstatným zvýšením příspěvku na péči, takže by měl být schopen dluh žalobkyni uhradit. Takto stanovená lhůta k plnění tak poskytne žalovanému možnost své povinnosti vůči žalobkyni dostát bez intervence dalšího exekučního řízení s tím, že stanovení kratší lhůty k plnění by bylo s ohledem na současnou situaci žalovaného příliš tvrdé. Tato lhůta k plnění dle názoru soudu závažně nezasáhne do majetkové sféry žalobkyně či jejího práva na zaplacení pohledávky v přiměřené lhůtě, když předmětná pohledávka bude uhrazena v akceptovatelné době. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 1 650 Kč, tedy ve výši 28,32 %, a žalovaný byl úspěšný ohledně částky 4 176 Kč, tedy ve výši 71,68 %. Náhrada nákladů řízení by tak náležela žalovanému ve výši 43,36 %. Jelikož však opatrovník žalovaného náhradu nákladů nepožadoval, soud rozhodl, že se žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.