12 C 185/2022-25 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení celkem částky 88 496,33 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že žalobce uzavřel se žalovaným dne 25. 8. 2006 úvěrovou smlouvu [číslo] přičemž podpisem této smlouvy se staly její nedílnou součástí i úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“), se kterými se žalovaný seznámil a souhlasil s nimi. V rámci úvěrové smlouvy byl žalovanému následně poskytnut revolvingový úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem 90 000 Kč. Účinnost revolvingové smlouvy nastala okamžikem prvního čerpání finančních prostředků prostřednictvím úvěrové karty po její řádné aktivaci. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr opakovaně, vždy ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků se splatností k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem 371 855,90 Kč a uhradil na něj celkem částku 439 985,41 Kč. Nicméně žalovaný nehradil poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto žalobce úvěr ke dni 30. 9 2021 zesplatnil (podle hlavy 7 § 3 ÚP) a vyzval žalovaného k zaplacení celého úvěru. Podle hlavy 13 § 3, §4 ÚP může žalobce požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 8 % z částky, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení déle než 7 dní. Žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a na dluh po zesplatnění ničeho neuhradil. Ke dni podání žaloby tak žalobce eviduje za žalovaným pohledávku v celkové výši 88 496,33 Kč představující neuhrazenou jistinu ve výši 87 396,33 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 100 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Dále žalobce po žalovaném požaduje úrok kapitalizovaný ke dni podání žaloby ve výši 16 909,99 Kč představující úrok 26,28% p.a. od 1. 10. 2021 do 2. 5. 2022 z částky 87 396,33 Kč, úrok ve výši 8,25 % p.a. od 3. 5. 2022 do zaplacení z částky 87 396,33 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 118,14 Kč od 15. 10. 2021 do 2. 5. 2022 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 88 496,33 Kč od 3. 5. 2022 do zaplacení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobce zcela vyhověno, ten však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když s tímto postupem žalobce vyjádřil souhlas a souhlas žalovaného byl dán podle § 101 odst. 4 o.s.ř., jelikož žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z úvěrové smlouvy ze dne 25. 8. 2006 ve spojení s úvěrovými podmínkami, jež jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy, výpisem z obchodního rejstříku a splátkovým kalendářem bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli v rámci úvěrové smlouvy ze dne 25. 8. 2006 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] v rámci které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 90 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr opakovaně prostřednictvím úvěrové karty, vždy ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky se splatností k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru. Způsob splácení žalovaným vyplývá ze splátkového kalendáře. Roční úvěrová sazba činila 26,28 % p.a.. Smluvní pokuta byla sjednána pro případ s opožděním zaplacení splátky, a to ve výši 8 % p.a. z částky, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení déle než 7 dní (hlava 13 § 3, §4 ÚP). V souladu s hl. 7 § 3 ÚP je žalobkyně oprávněna zesplatnit celý úvěr, jestliže se klient dostal do prodlení se splácením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. 4. Z výzvy k zaplacení celého úvěru ze dne 30. 9. 2021 včetně podacího archu ze dne 30. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobce zesplatnil ke dni 30. 9. 2021 úvěr, neboť se dostal do prodlení s úhradou splátek, a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 97 802,47 Kč ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 10. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 22. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení částky 99 242,17 Kč. 6. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce se žalovaným uzavřel dne 25. 8. 2006 smlouvu o úvěru, v rámci které byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které žalobce umožnil žalovanému prostřednictvím úvěrové karty čerpání úvěru až do výše úvěrového rámce 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách ve výši 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce, platného ke dni splatnosti dané splátky, včetně sjednaného úroku ve výši 26,28 % p.a. Pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou splátky déle než 7 dní, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 8 % z částky, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení. Žalovaný přestal úvěr splácet řádně a včas, jak vyplývá ze splátkového kalendáře, a proto jej žalobce celý zesplatnil ke dni 30. 9. 2021 a vyzval žalovaného k úhradě. Žalovaný po zesplatnění na úvěr ničeho neuhradil. 7. Právní poměry v dané věci se s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. řídí dosavadními právními předpisy, na danou věc proto soud aplikoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen„ obch. zák.“) a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o.z.“). 8. Žalobce svůj závazek ze smlouvy o úvěru splnil, když žalovanému poskytl úvěr ve výši až do výše 90 000 Kč, avšak žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil, neboť poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 88 496,33 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., a to podle § 497 obch. zák. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal podle § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 517 odst. 2 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. a smluvní úrok podle § 502 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a přísluší mu proto právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 4 660 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 3 540 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 21 545 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Soud nepřiznal žalobci odměnu za písemné podání ze dne 8. 8. 2022, neboť jím pouze doplňoval tvrzení a navrhoval důkazy, které měly být uvedeny již v žalobě. Tento úkon právní služby tak soud shledal neúčelným.