12 C 286/2021-152 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se dne 20. 10. 2021 po žalované domáhal určení neúčinnosti právního jednání dlužníka s tím, že žalobce má pohledávku za panem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (dále jen jako„ dlužník“), a to z titulu směnky vlastní vystavené dlužníkem dne 21. 09. 2018, jejímž vlastníkem je právě žalobce. Vzhledem k tomu, že výše specifikovaná směnka se stala splatnou dne 30. 12. 2018 a dlužník neuhradil na tuto pohledávku ničeho, přistoupil žalobce k jejímu vymáhání soudní cestou, přičemž dotčené řízení je vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 82/2021. V rámci výše uvedeného řízení byl dne 20. 09. 2021 vydán směnečný platební rozkaz, č. j. 73 Cm 82/2021-19. Ke dni podání této žaloby pohledávka žalobce za dlužníkem zahrnuje jistinu ve výši 3 000 000 Kč; úrok ve výši 6% p. a. z této částky od 31. 12. 2018 do zaplacení; směnečnou odměnu ve výši 10 000 Kč a náhradu nákladů řízení (ke dni podání této žaloby činí výše nákladů žalobce 225 423,20 Kč). Dne 21. 10. 2016 byla uzavřena darovací smlouva mezi dlužníkem jakožto dárcem na straně jedné a Žalovanou jakožto obdarovanou na straně druhé (dále jen jako„ darovací smlouva“), jejímž předmětem byly následující nemovité věci, jejichž původním vlastníkem byl právě dlužník: pozemek p. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba: [obec], č. e. [číslo]; pozemek p. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] k. ú. [obec] [jméno], [územní celek], okres [okres] (to vše dále jen jako„ nemovité věci“). Pro úplnost žalobce uvádí, že byť je na darovací smlouvě natištěný datum 20. 10. 2016, darovací smlouva byla dle ověřovacích doložek uzavřena až dne 21. 10. 2016, a to v [obec]. Žalovaná předmětné nemovité věci dále převedla do společného jmění manželů [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození] a [titul] [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], oba bytem [adresa] (dále jen jako„ manželé [příjmení]“), a to na základě kupní smlouvy ze dne 8. 2. 2021. Dlužník přistoupil k uzavření darovací smlouvy, přestože si musel být vědom, že ke dni jejího uzavření měl řadu závazků, z nichž některé byly v rozhodném období vymáhány v exekučním řízení. Lze se domnívat, že dlužník využil časového prostoru, kdy momentálně nebyl omezen v nakládání se svým majetkem v důsledku probíhajících exekučních řízení tzv. inhibitoriem ve smyslu příslušných o. s. ř. a ex. ř. a bezplatně převedl do vlastnictví žalované poslední hodnotný majetek, jehož zpeněžením mohli být jeho věřitelé uspokojeni. Dle přiloženého exekučního příkazu byl exekuční titul, tedy rozsudek Okresního soudu v Mělníku vydán dne 12. 4. 2018, tudíž je zřejmé, že dlužník v okamžiku vystavení směnky měl dalšího věřitele, který následně vymáhal za dlužníkem pohledávku v exekučním řízení. Žalobce dále uvádí, že finanční prostředky byly k rukám dlužníka poskytnuty na základě řady ústních smluv o zápůjčkách již před vystavením výše specifikované směnky. Dlužník následně učinil právní jednání spočívající v uzavření darovací smlouvy, kterým byly nemovité věci bezplatně převedeny do vlastnictví žalované, která je dcerou dlužníka, tedy osobou blízkou ve smyslu ustanovení § 22 o. z. Jeden ze současných vlastníků, [titul] [jméno] [příjmení] je pak bratrem žalované. Dle názoru žalobce všechny shora popsané okolnosti nasvědčují tomu, že dlužník uzavřel darovací smlouvu s cílem zkrátit uspokojení pohledávky žalobce. Z výše uvedených důvodů má žalobce za to, že byly splněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby bylo shora nadepsaným soudem určeno, že právní jednání dlužníka spočívající v uzavření darovací smlouvy není vůči žalobci právně účinné v souladu s ustanovením § 589 odst. 1, odst. 2 o. z. Žalobce má za to, že je oprávněn dovolat se neúčinnosti právního jednání spočívajícího v uzavření darovací smlouvy v souladu s ustanovením § 590 odst. 1 písm. a) o. z., jelikož darovací smlouva byla uzavřena v posledních pěti letech, zcela nepochybně v úmyslu zkrátit uspokojení pohledávky žalobce a druhé straně, tj. žalované jakožto dceři dlužníka, musel být tento úmysl znám. Žalobce dále uvádí, že žalované musel být znám úmysl dlužníka zkrátit uspokojení pohledávky žalobce, neboť v období, kdy probíhala rozsáhlá písemná a telefonická komunikace mezi žalobcem a dlužníkem ohledně uspokojení dotčeného závazku, přistoupila žalovaná k prodeji nemovitých věcí, a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 8. 2. 2021 mezi žalovanou jakožto prodávajícím na straně jedné a manžely [příjmení] jakožto kupujícími na straně druhé. Jak již bylo výše uvedeno, [titul] [jméno] [příjmení] je bratrem žalované, tedy rovněž osobou blízkou dlužníku ve smyslu ustanovení § 22 o. z. Žalobce upozorňuje rovněž na skutečnost, že žalovaná předmětné nemovité věci prodala za částku v celkové výši 1 400 000 Kč, tedy značně pod cenou, jelikož dle informací dostupných žalobci činí obvyklá cena těchto nemovitých věcí částku ve výši přibližně 3 000 000 Kč. Manželé [příjmení] si měli opatřit negativní výpis z centrální evidence exekucí ve vztahu ke dlužníkovi; manželé [příjmení] si zajistili odborné posouzení obvyklé ceny nemovitých věcí. To svědčí o tom, že při převodu nemovitých věcí v rámci rodiny byly její nabyvatelé až„ extrémně opatrní;“ na tomto místě se pak nabízí otázka, proč tomu tak bylo. Dlužník učinil předmětné právní jednání v úmyslu zkrátit své věřitele (přičemž postačí, aby se jednalo o úmysl nepřímý; k tomuto uvádí komentářová literatura dále následující:„ Zkrácení nemusí být jediným cílem jednání dlužníka, postačí, že o něm ví.“, úmysl byl dán v době právního jednání, tedy v době uzavření darovací smlouvy, neboť v tomto okamžiku již dlužník věděl, že má další věřitele a zkracující úmysl byl žalované znám. Žalobce podává tuto žalobu vůči žalované, jakožto osobě, která s dlužníkem právně jednala, když jakožto obdarovaná uzavřela darovací smlouvu a jsou tedy splněny podmínky dle ustanovení § 594 odst. 1 o. z., kterýžto závěr dovozuje i související komentářová literatura („ Odpůrcem je primárně ten, kdo byl druhou stranou odporovatelného právního jednání – zpravidla smlouvy. Jde o kupujícího, zástavního věřitele, obdarovaného apod. I on musí však z právního jednání získat určitý prospěch“). V daném případě nelze pochybovat o tom, že žalovaná měla z uzavření darovací smlouvy majetkový prospěch, neboť bez jakéhokoliv protiplnění získala shora označené nemovité věci. Žalobce požádal Okresní soud v Mělníku, jakožto obecný soud žalované, o doručení oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání ve smyslu ustanovení § 354 OSŘ a učinil tedy výhradu dle § 593 o. z. Žalobce navrhl přerušení řízení do doby pravomocného ukončení směnečného řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 82/2021. Žalobce navrhuje, aby shora nadepsaný soud vydal tento rozsudek: I. Určuje se, že právní jednání Žalované a Dlužníka spočívající v uzavření darovací smlouvy učiněné dne 21. 10. 2016, jejímž předmětem je pozemek p. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba: [obec], č. ev. [číslo], stavba pro rodinnou rekreaci a pozemek p. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] [jméno], to vše zapsáno na [list vlastnictví], není vůči Žalobci právně účinné. II. Žalovaná je povinna nahradit Žalobci náklady řízení k rukám právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se vyjádřil dne 27. 7. 2022 tak, že má za dlužníkem vykonatelnou pohledávku, a to z titulu rozsudku vydaného Krajským soudem v Praze dne 23. 11. 2021, č. j. 73 Cm 82/2021-31, který nabyl právní moci dne 29. 12. 2021 a vykonatelnosti dne 4. 1. 2022, přičemž pohledávka je v tuto chvíli vymáhána v exekučním řízení. Přestože k vystavení předmětné směnky došlo 21. 9. 2018, představovala tato směnka fakticky„ vypořádání“ předcházejících závazků dlužníka vůči žalobci. Jak žalobce již uvedl, finanční prostředky k rukám dlužníka poskytl v období před vystavením směnky, a to na základě několika smluv o zápůjčce uzavřených ústní formou. Finanční prostředky pak byly k rukám dlužníka poskytnuty v hotovosti, prostřednictvím vícero dílčích plnění. Skutečnost, že tyto ústní smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny platně a finanční prostředky byly k rukám dlužníka skutečně poskytnuty, žalobce dokládá samotnou směnkou, jejíž kopii založil do spisu, jakožto i výše specifikovaným rozsudkem Krajského soudu v Praze. Těžko si lze představit, že by dlužník vystavil ve prospěch žalobce tuto směnku za situace, kdy by si nebyl vědom skutečnosti, že finanční prostředky v této výši obdržel. Ze všech okolností případu je tedy zřejmé, že finanční prostředky ve výši 3 000 000 Kč byly k rukám dlužníka poskytnuty postupně na základě ústních smluv o zápůjčce, před vystavením směnky, přičemž žalobce měl pohledávku za dlužníkem již v době uzavření darovací smlouvy, kterou byly nemovité věci bezplatně převedeny do vlastnictví žalované. Žalobce blíže odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 11. 2018, sp. zn. 20 Co 24/2018. Závěry uvedeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové jsou pak pro daný případ v celém rozsahu aplikovate