3 C 185/2022-24 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 2. 6. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce, který byl sjednán částkou 35 000 Kč Smluvní úroková sazba byla sjednána ve výši 8,5 % měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpané prostředky splátkami v minimální výši 12,5 % z nesplacené částky úvěru. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, neboť vyčerpal celkem částku 12 000 Kč, ale neuhradil jistinu ve výši 6 000 Kč. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] ve prospěch společnosti [právnická osoba], a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, a dále ze společnosti [právnická osoba] ve prospěch žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, tuto však žalobkyni nezaplatil. 2. V rámci podání ze dne 1. 8. 2022 žalobkyně v návaznosti na výzvu soudu ze dne 25. 7. 2022 uvedla, že není schopna předložit soudu podklady k prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru, proto nadále vůči žalovanému nárokuje pouze zaplacení částky 4 915 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 3. 10. 2017 do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 1 085 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z této částky od 3. 10. 2017 do zaplacení a co do částky 739 Kč představující kapitalizovaný úrok, vzala žalobkyně podanou žalobu zpět. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nadále požadovala uhrazení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení, zaměřil se soud pouze na zjištění, zda právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému skutečně poskytla peněžní prostředky v deklarované výši. Soud se nezabýval otázkou, zda byla smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřena, a zda právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání smlouvy řádně ověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Z předložených listinných důkazů (konkrétně z dokumentů„ [jméno] application info“ a zejména pak z výpisů z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 12 000 Kč, a to konkrétně dne 30. 5. 2017 částku 4 500 Kč, dne 3. 6. 2017 částku 1 500 Kč a dne 6. 6. 2017 částku 6 000 Kč. Jestliže žalovaný následně vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částku 7 085 Kč, činí dlužná částka se zohledněním plateb žalovaného celkem 4 915 Kč. Dále bylo zjištěno, že pohledávka vůči žalovanému byla postoupena společností [právnická osoba] ve prospěch společnosti [právnická osoba], a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, a dále společností [právnická osoba] ve prospěch žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 6. 5. 2020 odeslanou žalovanému dne 15. 5. 2020. 5. S ohledem na shora zjištěné skutečnosti bylo co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 4 915 Kč žalobě vyhověno jako důvodné, a to podle § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle nichž kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle §160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádné skutečnosti svědčící pro prodloužení lhůty. 6. Ve zbývajícím rozsahu soud řízení zastavil v souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř., neboť žalobkyně vzala v tomto rozsahu podanou žalobu zpět (viz bod 3. odůvodnění). 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 82 %, proto od jejího úspěchu byl odečten její neúspěch v rozsahu 18 %. Z toho vyplývá, že žalobkyně má nárok na náhradu svých nákladů řízení v rozsahu 64 % Náklady řízení žalobkyně přitom tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, podání žaloby) se sazbou 200 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, sazba 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč, přičemž 64 % z této částky činí po zaokrouhlení 953 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Nad rámec zde uvedeného soud doplňuje, že žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení v souvislosti s písemným podáním ze dne 1. 8. 2022, neboť v tomto podání žalobkyně pouze korigovala svá původní žalobní tvrzení. 8. Tento rozsudek obsahuje zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).