3 C 188/2022-58 — Okresní soud v Písku

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Písku dne 20. 7. 2022 se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa], část [územní celek], která je zapsaná v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], a to včetně přináležejícího podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemcích parc. č. St. [anonymizováno] a parc. [číslo]. Žalobkyně uvedla, že spoluvlastnický podíl činí v případě žalobkyně ideální 3/8 a v případě žalovaného ideálních 5/8. Předmětná nemovitost vyžaduje údržbu a investice, přičemž jakoukoli investicí jednoho ze spoluvlastníků vzniká tomuto vůči druhému spoluvlastníkovi pohledávka. Vzhledem k omezené svéprávnosti žalovaného pak nelze věc řešit bez ingerence soudu. Žalobkyně navrhovala, aby dotčená bytová jednotka byla po zrušení spoluvlastnictví přikázána do jejího výlučného vlastnictví, neboť reálné rozdělení nemovitosti je vyloučeno, a současně, aby žalobkyni bylo soudem uloženo vyplatit žalovanému vypořádací podíl v částce 1 065 000 Kč, která odpovídá obvyklé ceně stanovené znaleckým posudkem zpracovaným pro účely exekučního řízení. 2. Opatrovník žalovaného se zrušením podílového spoluvlastnictví navrhovaným žalobkyní souhlasil. V rámci svého písemného vyjádření doručeného soudu dne 6. 9. 2022 uvedl, že s návrhem je seznámen a souhlasí i sám žalovaný. Opatrovník pouze navrhuje zpracování aktuálního znaleckého posudku za účelem určení přiměřené výše vypořádacího podílu žalovaného. 3. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 4. Spoluvlastnické právo žalobkyně a žalovaného k předmětu vypořádání je zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 19. 7. 2022, konkrétně z listu vlastnictví [číslo] [územní celek] a [katastrální uzemí], podle něhož spoluvlastnický podíl k jednotce [číslo] k níž přináleží podíl o velikosti 58/438 na společných částech budovy [adresa] a dále na pozemcích parc. č. St. [anonymizováno] a parc. [číslo] činí v případě žalobkyně ideální 3/8 a v případě žalovaného ideálních 5/8. 5. Ze znaleckého posudku zpracovaného dne 20. 7. 2021 pod [číslo] [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, je zjištěno, že ke dni 22. 6. 2021 činila obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/8 k nemovitým věcem zapsaným na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] částku 213 000 Kč. 6. Ze znaleckého posudku zpracovaného dne 17. 10. 2022 pod [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace odhady nemovitostí, je zjištěno, že ke dni zpracování posudku činila obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti ideálních 5/8 k nemovitým věcí zapsaným na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], částku 1 105 625 Kč. 7. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 23. 2. 2021, byl žalovaný [celé jméno žalovaného] na dobu 5 let omezený ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. 8. Dalším rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pravomocným dne 10. 9. 2021, bylo novým opatrovníkem žalovaného jmenováno [územní celek], [IČO], sídlem [adresa]. 9. Po provedeném dokazování má soud má za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], část [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], a to včetně přináležejícího podílu o velikosti 58/438 na společných částech budovy [adresa] a na pozemcích parc. č. St. [anonymizováno] a parc. [číslo] přičemž výše spoluvlastnického podílu žalobkyně činí ideální 3/8 a žalovaného ideálních 5/8. Aktuální obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalovaného na nemovitostech činí 1 105 625 Kč. Oba spoluvlastníci se zrušením podílového spoluvlastnictví souhlasí, stejně tak souhlasí i s přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalovaný byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], na dobu 5 let omezený ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, přičemž rozsudkem téhož soudu ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo veřejnoprávním opatrovníkem žalovaného jmenováno [územní celek]. 10. Vzájemné vztahy mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Při rozhodování soud aplikoval zejména níže citovaná ustanovení zákona: 11. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 12. Vzhledem k obsahu výše citovaného ust. § 1140 o. z. a ust. § 1143 věta první o. z. rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku ohledně zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného ve vztahu k předmětu vypořádání, když přihlédl ke shodnému stanovisku obou spoluvlastníků v daném směru. 13. Jestliže soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví, musel zároveň rozhodnout o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 věta druhá o. z.). Zákon preferuje jako primární způsob vypořádání reálné rozdělení společné věci, nicméně v konkrétním případě je vzhledem k charakteru předmětu vypořádání (bytová jednotka o velikosti 2+1) zřejmé, že společnou věc není možno reálně rozdělit, natožpak rozdělit tak, aniž by se tím současně podstatně snížila její hodnota. Spoluvlastníci se shodly na vypořádání podílového spoluvlastnictví formou přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně. Soud neměl jakýkoli důvod postupovat v rozporu se shodným stanoviskem stran a výrokem II. přikázal podle § 1147 o. z. předmět vypořádání do výlučného vlastnictví žalobkyně. 14. V souvislosti s přikázáním předmětu vypořádání do výlučného vlastnictví žalobkyně musel soud rozhodnout ohledně výše přiměřené náhrady žalovanému, jak ukládá ust. § 1147 o. z. Při stanovení hodnoty vypořádacího podílu žalovaného vycházel soud přitom z obsahu znaleckého posudku zpracovaného dne 17. 10. 2022 pod [číslo] soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], podle něhož činí aktuální obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalovaného částku 1 105 625 Kč. Soud považuje závěry znalce za přesvědčivé, když ostatně ani sami účastníci řízení neměli vůči těmto jakýchkoli připomínek. S ohledem na uvedené tak bylo žalobkyni uloženo zaplatit uvedenou částku žalovanému ve lhůtě 15 dnů, když k prodloužení obecné pariční lhůty došlo v souladu s ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, a to vzhledem k výši vypořádacího podílu a shody obou účastníků řízení (výrok III. rozsudku). 15. Při rozhodování ohledně náhrady nákladů řízení vzniklých účastníkům řízení si je soud vědom, že na rozhodnutí o nákladech řízení v daném typu soudního řízení není možno mechanicky aplikovat ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, aniž by současně dostatečně nebyly vzaty v potaz individuální okolnosti daného případu. V konkrétním případě bylo podle ust. § 150 o. s. ř., podle něhož jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, rozhodnuto o nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků, když důvody hodné zvláštního zřetele spatřuje soud v tom, že v případě žalovaného se jedná o osobu omezenou ve svéprávnosti, přičemž postup (veřejnoprávního) opatrovníka žalovaného, aby ohledně výše vypořádacího podílu bylo rozhodnuto z moci úřední soudem na základě zpracovaného znaleckého posudku, je možno označit za pochopitelný právě vzhledem ke specifičnosti postavení opatrovníka žalovaného. Nad rámec toho je možno uvést, že žalobkyně ani náhradu nákladů řízení v petitu žaloby nenárokovala.