3 C 199/2022-27 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 1 385 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že osobní automobil [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný, byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný, přičemž žalovaný k němu v období od 18. 10. 2019 do 17. 11. 2019 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek. Celková výše příspěvku se skládá ze základu příspěvku ve výši 1 085 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 13. 5. 2020. Žalovaný ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně svůj dluh nezaplatil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v období od 18. 10. 2019 do 17. 11. 2019 vlastníkem [značka automobilu], [registrační značka], o zdvihovém objemu válců 1 149 cm3, k němuž v uvedeném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně odeslala dne 13. 5. 2020 žalovanému [příjmení] k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ve výši 1 385 Kč, když základ příspěvku činil 1 085 Kč (31 dnů x 35 Kč) a náklady uplatnění činily 300 Kč. Žalobkyně ve výzvě stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku v délce 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala uplynutím stanovené lhůty, žalovaný však dlužnou částku nezaplatil ani poté, co byl k úhradě opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně odeslanou žalovanému dne 8. 2. 2022. 5. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění soud žalobě vyhověl a podle § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 385 Kč, když tato částka je tvořena základem příspěvku ve výši 1 085 Kč a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla (31 dní x 35 Kč). Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 odst. 1 písm. f) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dána aktivní legitimace žalobkyně, neboť právě žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 6. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v souvislosti písemným podáním ze dne 11. 8. 2022, neboť v rámci tohoto žalobkyně k výzvě soudu pouze označila důkazy k prokázání svých žalobních tvrzení, což však mohla a měla učinit již v rámci samotné žaloby. 7. Tento rozsudek obsahuje zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).