3 C 207/2022-26 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 817 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaná evidovaná v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, neměla v období od 26. 12. 2019 do 5. 1. 2020 k vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku toho žalobkyni vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek, jehož výše je vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a denní sazby podle druhu vozidla, v konkrétním případě tedy nárok na příspěvek v celkové výši 517 Kč (11 dní x 47 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb). Dále žalobkyni vznikl vůči žalované podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a citované vyhlášky nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalované v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. dne 24. 6. 2020 výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 7. 9. 2020. Dlužnou částku žalovaná žalobkyni nezaplatila ani předžalobní výzvě odeslané žalované dne 2. 3. 2022. 2. Věc bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, soud proto v rámci usnesení ze dne 23. 6. 2022 vyzval účastníky řízení, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k výzvě ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, ačkoli jí byly žaloba a výzva řádně doručeny do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud tak ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. 3. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaná byla v období od 26. 12. 2019 do 5. 1. 2020 evidována v Centrálním registru vozidel jako vlastník a provozovatel motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], o zdvihovém objemu válců 1 598 cm3, k němuž v uvedeném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 24. 6. 2020 k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 517 Kč (47 Kč x 11 dnů) a nákladů uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla dle potvrzení České pošty žalované odeslána dne 24. 6. 2020. Splatnost zákonného příspěvku nastala v souladu s výzvou po uplynutí 60 dní ode dne doručení žalované, žalovaná však z uvedeného titulu nezaplatila žalobkyni ničeho, přestože byla k zaplacení opakovaně vyzvána, naposledy předžalobní výzvou odeslanou žalované právní zástupkyní žalobkyně dne 2. 3. 2022. 4. S ohledem na výše uvedené soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a podle § 4 odst. 1, 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 817 Kč, přičemž tato částka je tvořena základem příspěvku ve výši 517 Kč a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., a denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve vztahu k jistině příspěvku podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 6. Tento rozsudek obsahuje zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).