3 C 46/2022-13 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 25 240 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že autobus [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný, byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný, přičemž žalovaný k němu neměl v období od 7. 6. 2020 do 31. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), vznikl nárok na příspěvek. Celková výše příspěvku činila částku 25 240 Kč (základ příspěvku ve výši 24 940 Kč a poplatek ve výši 300 Kč) a byla splatná dne 29. 6. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku, žalovaný však ani přes další opakované výzvy žalobkyni dlužnou částku nezaplatil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil ve stanovené lhůtě, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 5. Ze záznamu o zjištěných údajích o vozidle bylo zjištěno, že žalovaný byl v období od 7. 6. 2020 do 31. 8. 2020 evidován jako vlastník a provozovatel autobusu [značka automobilu], [registrační značka], s hmotností nad 5 tun. 6. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 15. 4. 2021 ve spojení s informací k zásilce s podacím číslem RR6760573804F bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 7. 6. 2020 do 31. 8. 2020 ve výši 25 240 Kč, přičemž k úhradě příspěvku stanovila žalovanému lhůtu 60 dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne 15. 4. 2021. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 10. 2021 ve spojení s dokladem o odeslání z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 8. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v období od 7. 6. 2020 do 31. 8. 2020 vlastníkem autobusu [značka automobilu], [registrační značka], k němuž v daném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 25 240 Kč, když základ příspěvku činil 24 940 Kč (86 dnů x 290 Kč) a náklady uplatnění činily 300 Kč, a to písemným podáním odeslaným žalovanému dne 15. 4. 2021. V této výzvě žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala nejpozději dne 29. 6. 2021. Příspěvek žalovaný nezaplatil ani poté, co mu právní zástupkyně žalobkyně odeslala dne 27. 10. 2021 předžalobní výzvu. 9. S ohledem na výše uvedené soud konstatoval důvodnost žaloby a podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 25 240 Kč (příspěvek 24 940 Kč + náklady uplatnění 300 Kč). Výše příspěvku přitom byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek pak odpovídá § 2 odst. 1 písm. m) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dána aktivní legitimace žalobkyně, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 010 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 462 Kč, přičemž tyto je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně.