3 C 53/2022-24 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 10 792 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že nákladní automobil [registrační značka], jehož vlastníkem/provozovatelem byl žalovaný, byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný a žalovaný k němu neměl v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vozidlo tak bylo v období 122 dní provozováno jako nepojištěné, čímž žalovaný porušil svoji zákonnou povinnost. V důsledku toho žalobkyni vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek, jehož výše je vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a denní sazby podle druhu vozidla, v konkrétním případě tedy nárok na příspěvek v celkové výši 10 492 Kč (122 dní x 86 Kč podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb). Dále žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč podle §2a citované vyhlášky. Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. dne 2. 12. 2020 výzvu k úhradě příspěvku, v rámci níž stanovila žalovanému lhůta k zaplacení v trvání nejméně 30 dnů. Splatnost dlužné částky nastala dne 15. 2. 2021, žalovaný však ani přes předžalobní výzvu odeslanou mu dne 30. 6. 2021 svůj dluh nezaplatil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se k výzvě soudu ze dne 7. 4. 2021 nevyjádřil ve stanovené lhůtě, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 4. Ze záznamu o zjištěných údajích bylo zjištěno, že žalovaný byl v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 evidován jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu tov. zn. Toyota Yaris Verso, [registrační značka], s váhou 1 530 kg. 5. Z Výzvy k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období ze dne 2. 12. 2020 ve spojení s informací k zásilce s podacím číslem [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 ve výši 10 495 Kč (žalobkyně ve výzvě neuplatnila prozatím nepožadovala úhradu nákladů uplatnění ve výši 300 Kč), přičemž k úhradě příspěvku stanovila žalovanému lhůtu 60 dnů. 6. Z upomínky ze dne 18. 3. 2021 a předžalobní upomínky ze dne 30. 6. 2021 ve spojení s částečným výpisem podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, ve druhém případě prostřednictvím výzvy právní zástupkyně odeslané žalovanému dne 30. 6. 2021. 7. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 evidovaným vlastníkem / provozovatelem nákladního automobilu tov. zn. Toyota Yaris Verso, [registrační značka], s hmotností 1 530 kg, k němuž v předmětném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě základu zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 10 495 Kč písemným podáním odeslaným žalovanému dne 2. 12. 2020, přičemž v této výzvě žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala nejpozději dne 15. 2. 2021. Dne 30. 6. 2021 žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu. 8. S ohledem na výše uvedené je možno konstatovat důvodnost žaloby a podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložit žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 10 792 Kč, když tato částka je tvořena základem příspěvku ve výši 10 492 Kč a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., a denní sazby podle druhu vozidla (tedy v konkrétním případě 122 dní x 86 Kč). Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 odst. 1 písm. o) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč, přičemž tyto je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v souvislosti s písemnými podáními ze dne 9. 3. 2022, neboť v rámci těchto podání žalobkyně pouze doplnila tvrzení a označila důkazy, které mohla a měla uvést již v samotné žalobě.