9 C 2/2022-87 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 23 771,26 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. s odůvodněním, že její právní předchůdce (společnost [právnická osoba]) dne 25. 9. 2017 uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání, až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobkyně, na kterých se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, přičemž na základě těchto údajů jí byl zřízen uživatelský účet. Po dokončení registrace žalovaná prostřednictvím svého uživatelského účtu zažádala o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalované jí byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy o úvěru. Žalovaná potvrdila, že se s textem smlouvy seznámila a vyjádřila svou vůli akceptovat nabídku právního předchůdce žalobkyně tak, že ve svém uživatelském účtu vložila do příslušného pole unikátní identifikační kód, který jí byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedla v rámci registrace, klikla na příslušnou ikonu a potvrdila, že má zájem být vázána smlouvou o revolvingovém úvěru. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž minimální výše odpovídala 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nebo 1 000 Kč, podle toho, která z částek byla vyšší. Žalovaná celkem vyčerpala částku 36 169,39 Kč, přičemž neuhradila jistinu úvěru ve výši 23 771,26 Kč, a to ani po opakovaných výzvách ze strany právního předchůdce žalobkyně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] a dále ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno. Ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Podáním ze dne 19. 1. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do jistiny ve výši 13 069,34 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od 26. 12. 2018 do zaplacení, co do částky 6 060,60 Kč představující úrok z úvěru a co do částky ve výši 500 Kč představující účelně vynaložené náklady. Proto soud podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) řízení částečně zastavil, a to právě ve shora specifikovaném rozsahu. S částečným zpětvzetím nepožadoval soud souhlas žalované, neboť k němu došlo dříve, než bylo ve věci jednáno a případný souhlas by byl tudíž podle § 96 odst. 4 o. s. ř. neúčinný. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání konanému dne 10. 2. 2022 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, přesto, že byla řádně předvolána postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 5. Z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru s datem 25. 9. 2017 bylo zjištěno, že tato listina sice obsahuje text smlouvy o úvěru (který koresponduje s tvrzením ohledně obsahu smlouvy, uvedeném žalobkyní v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a označení právního předchůdce žalobkyně a žalované jakožto stran smlouvy, nicméně neobsahuje žádné podpisy smluvních stran. 6. Z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru s datem 16. 4. 2018 bylo zjištěno, že tato listina obsahuje text smlouvy o úvěru, přičemž se jedná o revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 50 000 Kč. Jako strany smlouvy jsou zde též označeni právní předchůdce žalobkyně a žalovaná. Ani tato listina neobsahuje podpisy zde označených smluvních stran. 7. Z listin označených jako loan application bylo zjištěno, že tyto listiny obsahují údaje o platbách ze dne 25. 9. 2017 ve výši 5 000 Kč, ze dne 27. 9. 2018 ve výši 5 000 Kč, ze dne 1. 3. 2018 ve výši 8 000 Kč, ze dne 8. 3. 2018 ve výši 2 000 Kč, ze dne 16. 4. 2018 ve výši 4 000 Kč, ze dne 7. 6. 2018 ve výši 465,39 Kč, ze dne 24. 8. 2018 ve výši 4 000 Kč, ze dne 28. 8. 2018 ve výši 3 000 Kč, ze dne 4. 9. 2018 ve výši 700 Kč, ze dne 5. 9. 2018 ve výši 1 000 Kč a ze dne 11. 9. 2018 ve výši 3 004 Kč. Jako bankovní účet příjemce je zde uveden bankovní účet č. [bankovní účet]. 8. Z listin označených jako potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu společnosti [právnická osoba] bylo na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 24. 8. 2018 odeslána částka 4 000 Kč, dne 28. 8. 2018 částka 3 000 Kč, dne 4. 9. 2018 částka 700 Kč, dne 5. 9. 2018 částka 1 000 Kč a dne 11. 9. 2018 částka 3 004 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní a jejich přílohami bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 10. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru. Soudu předloženou listinu nazvanou smlouva o revolvingovém úvěru (s datem 25. 9. 2017) nelze považovat za platně uzavřenou smlouvu, když tato listina sice obsahuje text smlouvy o úvěru (který koresponduje s tvrzením ohledně obsahu smlouvy, uvedeném žalobkyní v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a označení právního předchůdce žalobkyně a žalované jakožto stran smlouvy, nicméně neobsahuje žádné podpisy smluvních stran. Přesto, že byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 1. 2022 č. j. 9 C 2/2022-68, aby prokázala svá tvrzení ohledně dodržení kontraktačního procesu, tak jak byl popsán v návrhu – tj. že k uzavření smlouvy došlo na základě úkonu žalované učiněného na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně – v rámci uživatelského účtu žalované, který jí měl být zřízen po poskytnutí registračních údajů, tak k těmto svým tvrzením nepředložila žádné důkazy, ze kterých by soud mohl dovodit, že kontraktační proces byl skutečně takto dodržen. Nepředložila též důkaz k tomu, že by žalovaná v rámci akceptace nabídky vložila unikátní identifikační kód (namísto elektronického podpisu) zaslaný jí na telefonní číslo uvedené v rámci registrace, čímž mělo dojít k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, nemohlo být žalobě vyhověno. Vzhledem k tomu, že listina označená jako smlouva o revolvingovém úvěru (s datem 16. 4. 2018) neobsahovala text smlouvy o úvěru, který by korespondoval s žalobkyní uvedenými žalobními tvrzeními, nezabýval se soud dále posuzováním toho, zda byla tato smlouva platně uzavřena, či nikoliv. 11. Nad rámec je potřeba uvést, že i kdyby žalobkyně prokázala, že smlouva byla platně uzavřena, nebylo by možné ji považovat za platnou, když žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce jakýmkoliv způsobem ověřoval před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, respektive k této skutečnosti nepředložila žádné důkazy. 12. Dále musí soud konstatovat, že žalobě nebylo možné vyhovět ani z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobkyně neprokázala ani to, že její právní předchůdce žalované skutečně poskytl částku 36 169,39 Kč (respektive, že žalovaná tuto částku skutečně vyčerpala). Vzhledem k tomu, že smlouvu o revolvingovém úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze vycházet ani ze skutečností v ní uvedených, a to především z čísla bankovního účtu, které je zde uvedeno jako číslo bankovního účtu žalované. Jelikož žalobkyně nepředložila ani neoznačila žádné jiné důkazy, které by prokázaly, že se jedná o bankovní účet žalované, pak je nutno uzavřít, že nebylo prokázáno ani poskytnutí žalované částky. Soud proto s ohledem na vše zde uvedené dospěl k závěru, že žalobu je nutno v celém rozsahu zamítnout. 13. Soud dále doplňuje, že žalobkyni nebylo poskytnuto poučení podle § 118a o. s. ř. přesto, že z výsledku dokazování vyplynulo, že neunáší své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání nároku na žalovanou částku. Podle § 118a o. s. ř. totiž soud poskytuje poučení účastníkům pouze při jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána a tím soudu znemožnila, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř., a proto jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. Soud není ani povinen, ani oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak, než při ústním jednání, ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 nebo sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). 14. Přitom rozsudek, jímž byla žaloba zamítnuta, nemůže být pro žalobkyni př