10 C 187/2020-440 — Okresní soud v Písku

1. Žalobci se žalobou změněnou se souhlasem soudu domáhali proti žalovaným určení vlastnického práva v rozsahu spoluvlastnických podílů specifikovaných ve výroku I. k části pozemku parc. č. , číslo, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , odděleném a nově označeném geometrickým plánem jako parc. č. , číslo, s odůvodněním, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , číslo, o výměře 761 m2 - zahrada, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaným na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. , číslo, o výměře 658 m2 - zahrada, k. ú. , adresa, , obec , adresa, zapsaný na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Na pozemku žalobců podél společné hranice je umístěn dřevěný plot na podezdívce ve vzdálenosti cca 50 cm od společné hranice. Mezi účastníky je sporný průběh vlastnické hranice v rozsahu pozemku o šíři cca 50 cm od plotu, který byl následně vymezen geometrickým plánem specifikovaným ve výroku I. Před Okresním soudem v Písku probíhalo pod sp. zn. 9 C 188/2017 řízení o ochranu rušené držby, kdy nyní žalovaní se žalobou bránili umístění nového plotu na sporné části pozemku ve vzdálenosti cca 50 cm od dřevěného plotu, neboť tvrdili, že plot byl postaven na jejich pozemku. Soud žalobě vyhověl a současným žalobcům uložil povinnost plot odstranit. Ačkoli podle vytyčovacího náčrtu ze dne 13. 8. 2018 a odpovědi Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v , adresa, ze dne 23. 10. 2018 průběh vlastnické hranice odpovídá tvrzení žalobců, žalovaní smírné řešení odmítli. Žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení z důvodu spornosti průběhu vlastnické hranice, když nemají možnost žalovat na splnění povinnosti (zdržení se zásahu do vlastnického práva, vyklizení nemovitosti apod.), neboť pro takovou žalobu není dán faktický stav. Postavení žalobců je nejisté, jejich vlastnické právo (resp. jeho rozsah) je sporné a jsou v nejistotě, zda mohou oprávněně své vlastnické právo vykonat či nikoli, přičemž důvodně předpokládají, že výkon vlastnického práva bude napaden žalovanými u soudu. Výkon vlastnického práva v podobě výstavby nového plotu a jeho odstranění by představovalo vynaložení marných nákladů. Mezi účastníky je třeba vyjasnit sporné otázky žalobou na určení, neboť se vymezí jejich právní postavení do budoucna tak, aby bylo zabráněno dalším zbytečným sporům. Dále uvedli, že jednání či ujištění předchozího vlastníka, nemohou mít vliv na posouzení průběhu hranice, pokud si žalovaní mohli při nabytí vlastnického práva ověřit průběh hranice z údajů v katastru nemovitostí. Tato neznalost nemůže být ve prospěch žalovaných a nemůže založit jejich dobrou víru. Nesouhlasili s tím, že žalovaní vydrželi vlastnické právo ke sporné části pozemku, která je součástí jejich pozemku parc. č. , číslo, zapsaného v katastru nemovitostí v jejich spoluvlastnictví. Jelikož průběh vlastnické hranice byl objektivně zjistitelný z katastrálního operátu při nabytí nemovité věci žalovanými, nemohou se s úspěchem dovolávat poctivé držby jenom na základě prohlášení zcizitele o průběhu vlastnické hranice. Žalobci nedali žalovaným nikdy žádný důvod domnívat se, že by vlastnická hranice měla odpovídat umístění stávajícího dřevěného plotu, jak tvrdí žalovaní. Před podáním žaloby žalovaní nikdy neužívali sporný pozemek způsobem, ze kterého by bylo možno dovodit, že vykonávají držbu vlastnického práva pro sebe. Ke vzájemné žalobě žalovaných uvedli, že návrh na určení hranice dle § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) je nedůvodný, neboť se nejedná o případ, kdy je hranice pozemků neznatelná nebo pochybná. Kritérium hospodářského využití pozemku není zákonem předvídáno v řízení o určení vlastnického práva k pozemku. Žalovaní nemohli být řádnými držiteli, neboť průběh vlastnické hranice byl a je zjistitelný z katastru nemovitostí. Pouze z informace získané od společnosti , právnická osoba, , která byla přechodným vlastníkem nemovitých věcí nabytých v dražbě, nemohlo dojít k přesvědčení žalovaných o průběhu vlastnické hranice, kterou měl tvořit dřevěný plot, když není zřejmé, z čeho tak společnost usuzovala. Navíc existence držby je vymezena prvkem faktického užívání. Žalovaní netvrdí, jakým způsobem spornou část pozemku ve vydržecí době užívali, tedy nemohou být považováni za držitele. Žalobci nesouhlasili s tím, že hranice pozemků odpovídá tvrzení žalovaných a žalobci a) byla známa již v 90. letech v rámci řízení, která probíhala v době řešení sporu mezi sousedy. Geometrický plán č. , hodnota, ani měřičský náčrt ze dne 30. 9. 1993 závazně neurčují průběh hranice ani se nejedná o podklady, které by měly deklarovat nesporný průběh hranice, neboť nejde o výsledek šetření nebo vytyčení hranice se souhlasem vlastníků sousedních pozemků. Ze zápisu z ústního jednání dne 14. 4. 1994 vyplývá, že žalobce a) se vyjadřoval, že dle jeho dobré víry se sporná hranice pozemku nachází v místě dle tvrzení v žalobě. Geometrický plán č. , hodnota, pro účely vyznačení budovy byl vyhotoven nad v té době platnou analogovou mapou S-SK GS (platná od 1840 do 19. 8. 1996) – mapy stabilního a pozemkového katastru. Tyto mapy nejsou vedeny souřadnicově a jejich přesnost odpovídá jejich měřítku (polohová odchylka může být bezmála 3 m), tzn. vytyčení původních hranic a zanesení nově zaměřených hranic do těchto map je zatíženo touto nepřesností. Zobrazení dotčené hranice v předmětném plánu je pouze schematické a zanesení budovy do tehdy platné katastrální mapy bylo provedeno pomocí průsvitky skrze zaměřené identické body (rohy okolních budov). Měřičský náčrt ze dne 30. 9. 1993 není a v době vzniku nebyl spolehlivým podkladem pro určení průběhu hranice. V roce 1990 proběhlo nové mapování pro Základní mapu velkého měřítka, která byla zavedena od 19. 8. 1996 (platná od 26. 9. 2007, kdy byla přepracována do současné digitální katastrální mapy). Od té doby platí stávající zachycení průběhu sporné hranice, jak vyplývá z geometrického plánu č. , číslo, předloženého žalobci. V části sporných pozemků byla mapa vyhotovena na základě tehdejšího šetření hranic provedeného v červenci 1990 za účasti , právnická osoba, , adresa, a , právnická osoba, a navazujícího měřičského náčrtu č. , hodnota, . Souhlas vlastníků s výsledky šetření a s vyznačeným průběhem hranic je zaznamenán v soupise nemovitostí č. , hodnota, . Vlastnická hranice vymezená v geometrickém plánu č. , číslo, je takto vedena v katastru nemovitostí od roku 1996 s tím, že předchozí vymezení hranice jsou zatíženy uvedenou nepřesností. Tehdejší vlastníci dotčeného pozemku manželé , jméno FO, nemohli být v dobré víře o průběhu hranice, jak nyní tvrdí žalovaní, neboť jim musel být znám náčrt č. , hodnota, a zápis obsahující souhlas vlastníků s vyznačeným průběhem hranic. , adresa, je takto v katastru nemovitostí vedena od roku 1996, aniž by proti tomu žalovaní nebo jejich právní předchůdci vznesli námitky do roku 2017, kdy se spory mezi účastníky začaly řešit soudně. Držba, která může být důvodem vydržení, musí být založena na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci. Žalovaní nabyli na základě kupní smlouvy pozemek parc. č. , číslo, k.ú. , adresa, bez nyní označeného pozemku parc. č. , číslo, . Pro nabytí sporného pozemku chybí žalovaným právní důvod pro vydržení ve smyslu § 1090 odst. 1 o. z. Žalovaní tak nemohli vlastnické právo ke sporné části pozemku nabýt vydržením.2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili s odkazem na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 188/2017, v němž se domáhali proti žalobcům a), b), ochrany rušené držby, kterou žalobci narušili dne 29. 8. 2017 zbudováním oplocení s tvrzením, že se nachází na jejich pozemku parc. č. , číslo, na základě geometrického zaměření hranice pozemku. Do té doby nebylo mezi účastníky sporu o vlastnictví předmětných nemovitostí. Hranice sporných pozemků je určena podezdívkou pod plotem, která náleží žalobcům, takto byly pozemky odděleny odedávna. S ohledem na dlouhodobé užívání předmětné části pozemku parc. č. , číslo, žalovanými i jejich právními předchůdci a vzhledem k užívání a ujištění o vlastnickém právu k předmětné části prodávajícím a předchozími vlastníky, byli žalovaní dosud v dobré a ničím nerušené víře ohledně vlastnického práva. Žalovaní namítli vydržení vlastnického práva k předmětné části pozemku. Pozemek parc. č. , číslo, žalovaní užívali od roku 2006 na základě dohody o užívání s předchozím vlastníkem společností , právnická osoba, ve spojení s rezervační smlouvou ze dne 23. 12. 2006, kupní smlouvou ze dne 14. 1. 2007 a dohodou ze dne 21. 4. 2007, vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl proveden s právními účinky dne 4. 12. 2008. Žalovaní vycházeli z dobré víry vlastní i předcházejícího vlastníka, od něhož nemovité věci nabyli a současně se dovolával