3 C 218/2023-21 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 11 000 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že dne 31. 12. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen dne 10. 3. 2022. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde se žalovaný zaregistrovala zaslal žádost o poskytnutí úvěru. Po zaslání konkrétního návrhu smlouvy žalobkyní žalovaný tento akceptoval kódem zaslaným formou SMS na telefonní číslo žalovaného. K vyplacení úvěru došlo téhož dne, odpovídající finanční částka byla zaslána na účet označený žalovaným. Žalovaný z titulu smlouvy nezaplatil žalobkyni ničeho, žalobkyně tak nárokuje vůči žalovanému celkovou pohledávku ve výši 11 000 Kč sestávající z jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru podle čl. 3 smlouvy ve výši 3 500 Kč a smluvní pokuty podle čl. 8 smlouvy ve výši 2 500 Kč a dále příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Dne 6. 4. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, dlužná částka zaplacena nebyla. 2. Usnesením ze dne 14. 8. 2023, č. j. 3 C 218/2023-11, vyzval soud mimo jiné žalobkyni, aby označila důkazy k prokázání žalobního tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru (tedy že byl dodržen kontraktační proces popsaný v žalobě). Žaloba v požadovaném směru žalobkyní nikterak doplněna nebyla. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a řízení se aktivně neúčastnil. K ústnímu jednání nařízenému na den 23. 10. 2023 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli mu bylo předvolání k jednání včetně žaloby doručeno do vlastních rukou více než 10 dnů před jeho konáním, konkrétně dne 5. 10 2023. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, bylo jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění: 5. Soud měl k dispozici Smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] datovanou dnem 31. 12. 2021, která byla podepsaná jednatelem žalobkyně, u podpisu klienta bylo uvedeno pouze datum a„ kód SMS verifikace“. 6. Z Potvrzení o přijaté platbě vystaveného dne 31. 12. 2021 je zjištěno, že uvedeného dne byla na účet žalobkyně zaslána žalovaným z účtu č. [bankovní účet] částka 1 Kč. 7. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného téhož dne je zjištěno, že dne 31. 12. 2021 byla žalobkyní zaslána na účet žalovaného č. účtu č. [bankovní účet] částka 5 001 Kč. 8. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 6. 4. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení celkové částky 12 040,01 Kč a nákladů právního zastoupení ve lhůtě 3 dnů, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne 31. 12. 2021. Výzva byla žalovanému odeslána podle připojeného podacího lístku téhož dne. 9. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Podle § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Po zhodnocení veškerých provedených důkazů lze uzavřít, že žalobkyně v daném případě neunesla důkazní břemeno, neboť neprokázala tvrzení ohledně řádného dodržení jí popsaného kontraktačního procesu a tedy tvrzení ohledně uzavření Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] k němuž mělo dojít dne 31. 12. 2021. V dané souvislosti žalobkyně v žalobě uvedla, že o poskytnutí úvěru požádal žalovaný prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, přičemž registrací potvrdil správnost svých identifikačních údajů. Smlouva měla být uzavřena elektronicky, žalovaný tuto podepsal verifikačním SMS kódem. Vzhledem ke zjevné nedostatečnosti v důkazní rovině pak byla žalobkyně soudem vyzvána, aby mimo jiné označila důkazy k prokázání uzavření smlouvy o úvěru (tedy dodržení kontraktační procesu popsaného v žalobě), což však neučinila. Ústního jednání ve věci se pak žalobkyně nezúčastnila, tedy nemohla být soudem poučena podle §118a odst. 3 o. s. ř. ohledně neunesení důkazního břemene. Soud totiž v dané chvíli nemá k dispozici jediný důkaz ohledně uzavření úvěrové smlouvy. Předložený stejnopis smlouvy neobsahuje žádný podpis žalovaného, uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným pak nelze dovodit ani z ostatních předložených a soudem provedených důkazů. V rámci probíhajícího řízení pak nebylo žalobkyní jakkoli prokázáno, že došlo k podání žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným, že došlo k zaslání základních parametrů úvěru (návrhu smlouvy) žalovanému. 11. Současně však bylo prokázáno, že žalobkyně převedla žalovanému na jeho účet dne 31. 12. 2021 částku 5 001 Kč, tedy na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 5 000 Kč (sám žalovaný předtím žalobkyni zaslal bezhotovostně částku 1 Kč). Soud proto žalobě podle § 2991 o. z. částečně vyhověl a žalobkyni přiznal právo na zaplacení částky 5 000 Kč odpovídající výši bezdůvodného obohacení žalovaného, jemuž bylo žalobkyní plněno bez právního důvodu. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal jej ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky za období od 12. 4. 2022, kdy nastalo prodlení žalovaného s vrácením peněžitého dluhu v návaznosti na lhůtu stanovenou žalobkyní ve výzvě ze dne 6. 4. 2022, do zaplacení. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci byl úspěch obou stran z procesního hlediska obdobný, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.