3 C 261/2023-27 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení celkové částky 29 655,94 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela poté, co řádně přezkoumala úvěruschopnost žalované, se žalovanou dne 14. 6. 2021 Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 12 888 Kč tvořenou úrokem v pevné výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 14. 8. 2022. Žalovaná povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, celkem zaplatila pouze částku 6 000 Kč. Žalobkyně vůči žalované nárokuje zaplacení částky 29 655,94 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 11 989,26 Kč, z dlužného úroku ve výši 916,93 Kč, z dlužných poplatků ve výši 8 981,91 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 7 767,94 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 19. 10. 2022. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně dovozuje ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022, na základě níž nabyla od právní předchůdkyně pohledávku za žalovanou vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. 2. Ústní jednání ve věci bylo nařízeno na den 25. 10. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 3. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění: 4. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne 14. 6. 2021 smlouvu, na základě níž poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 15 000 Kč; žalovaná se oproti tomu smlouvou zavázala zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem a poplatky v celkové výši 12 888 Kč (z toho částka 1 444 Kč připadá na smluvní úrok, částka 7 350 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru, částka 1 394 Kč na poplatek za vyhodnocení úvěrového případu a částka 2 700 Kč na poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované), t. j. celkem částku 27 888 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž první splátka byla splatnou do měsíce od podpisu smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně jako pevná sazba po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 272,44 %. 5. Ze žádosti o úvěr ze dne 9. 6. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru disponovala informacemi ohledně aktuální příjmové a výdajové situace žalované. 6. Podle transakční historie ke smlouvě [číslo] žalovaná zaplatila z titulu úvěrové smlouvy celkovou částku 6 000 Kč. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované podle listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2022 písemně oznámeno. 8. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 3. 2023 ve spojení s podacím lístkem z následujícího dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení pohledávky uplatněné žalobou nejpozději do 12. 4. 2023. 9. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou – poté, co posoudila úvěruschopnost žalované – dne 14. 6. 2021 Smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 15 000 Kč; žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem a dalšími poplatky v celkové výši 27 888 Kč ve formě 14 měsíčních splátek. Úroková sazba byla smlouvou sjednána ve výši 15 % ročně, RPSN činila 272,44 %. Žalovaná zaplatila částku 6 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni smlouvou ze dne 21. 11. 2022, žalované bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno dopisem ze dne 7. 12. 2022. Dne 29. 3. 2023 byla žalované právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva. 10. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud dospěl k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalované ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 14. 6. 2021 je možno vyhovět pouze částečně. Z úřední povinnosti soudu je totiž s odkazem na shora citované ust. § 588 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti smlouvy z důvodu zjevného rozporu obsahu úvěrové smlouvy s dobrými mravy. Je možno konstatovat, že soud nemá v daném případě pochybností ohledně skutečnosti, že právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované mimo jiné ověřením informací poskytnutých žalovanou, když tento závěr vyplývá z předložené žádosti žalované o poskytnutí úvěru. Soud však není ochoten akceptovat obsah úvěrové smlouvy, na jejímž základě je žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaná je současně zavázána zaplatit poskytovateli úvěru za období 14 měsíců trvání úvěrového vztahu částku v podstatě dvojnásobnou. Žalovaná nejenže je smluvně zavázána zaplatit smluvní úrok, ale je navíc povinna platit poskytovateli úvěru další poplatky (např. poplatek za„ poskytnutí úvěru“ ve výši přibližně jedné poloviny jistiny úvěru, poplatek za„ vyhodnocení úvěrového případu“). Výše smluvního úroku a existence dalších smluvních poplatků vytváří stav, kdy se hodnota plnění, k němuž se v celkovém souhrnu zavázala žalovaná, nachází v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytovaného na základě úvěrové smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně. Posuzovanou smlouvu lze označit jako lichevní, není možno poskytnout této soudní ochranu, neboť ji soud považuje ve smyslu výše citovaného ust. § 588 o. z. za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Současně je třeba poznamenat, že s ohledem na koncepci a provázanost jednotlivých smluvních ujednání obsahujících povinnosti žalované považuje soud smlouvu za neplatnou jako celek. 12. Oproti tomu je třeba zohlednit, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 14. 6. 2021 v hotovosti částku 15 000 Kč, v důsledku čehož došlo na straně žalované ve smyslu ust. §2993 o. z. k bezdůvodnému obohacení, neboť právní předchůdkyní žalobkyně bylo plněno ve prospěch žalované, aniž by tu byl současně platný závazek. Žalovaná vrátila žalobkyni (resp. právní předchůdkyni žalobkyně) pouze částku 6 000 Kč namísto poskytnutých 15 000 Kč. Z toho důvodu soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč, a to konkrétně podle § 2991 a § 2993 o. z. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve výši nárokované žalobkyní, přičemž prodlení žalované nastalo okamžikem marného uplynutí lhůty poskytnuté žalobkyní za účelem zaplacení dlužné částky v předžalobní výzvě. Žalobkyni tak byl přiznán nárok na zaplacení částky 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky od 13. 4. 2023 do zaplacení. Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o. s. ř., když soudu nejsou známy žádné důvody pro prodloužení základní pariční lhůty. Ve zbývající části pak soud žalobu z důvodů výše prezentovaných zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodoval