12 C 360/2024-19 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení 20 752 Kč spolu s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne 16. 3. 2023 uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 15 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, dne 16. 3. 2023 částku ve výši 15 300 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek ve výši 4 724 Kč, když celkovou částku ve výši 20 024 Kč se žalovaný zavázal uhradit dne 25. 4. 2023. Před poskytnutím úvěru žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to na základě prověření rodinných, majetkových pracovních, příjmových i výdajových poměrů, provedl propočet volných prostředků žalované ve vztahu k jeho schopnosti splácet a ověřil totožnost žalovaného. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 5 254 Kč. Žalobce se tak domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 20 752 Kč. která je tvořena dlužnou jistinou a poplatkem ve výši 20 024 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 024 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 728 Kč. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dluhu, ale ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradil.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující stav. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 3. 2023 se zavázal žalobce poskytnout žalovanému částku ve výši 15 300 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku 15 300 Kč splatit spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 4 724 Kč, a to se splatností dne 15. 4. 2023. Smlouva o úvěru je podepsána elektronicky pouze žalobcem, když na místo podpisu žalovaného je uvedeno: Klient, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , PIN kód , číslo, .4. Z výpisu z běžného účtu ze dne 31. 3. 2023 společnosti , právnická osoba, . vyplývá, že žalobce ze svého účtu č. , č. účtu, odeslal dne 16. 3. 2023 na účet žalovaného č. , č. účtu, částku ve výši 15 300 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .5. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 4. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.6. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobcem předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobcem předložená smlouva o úvěru obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaný, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 15 300 Kč. Tato smlouva obsahuje toliko podpis zástupce žalobce, u podpisu žalovaného je pouze uvedeno Klient, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , PIN kód , číslo, . Ačkoli byl žalobce soudem vyzván, nenavrhl důkazy k prokázání tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, tj. dodržení kontraktačního procesu. K ústnímu jednání soudu se nedostavil, čímž znemožnil soudu, aby mu bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, neboť nedoložil, že by došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsal v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dle závěru soudu uvedení jména, příjmení či PINU namísto podpisu smlouvy žalovaným neprokazuje platné uzavření smlouvy, když nebylo prokázáno, že žalovaný takto projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru a kontraktační proces tak, jak jej žalobce popsal byl realizován. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalovanému nemohl z této vzniknout závazek zaplatit úvěr, smluvní pokutu včetně příslušenství. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce neprokázal ani řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).7. V řízení bylo zjištěno, že žalobce poukázal žalované částku 15 300 Kč, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. Žalovaný uhradil částku 5 254 Kč, a proto vzniklo bezdůvodné obohacení pouze ve výši 10 046 Kč. Soud proto podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10 046 Kč, neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení (výrok II.).8. S ohledem na výše uvedený závěr a s ohledem na to, že žalobce netrval na svém nároku ze závazkového vztahu, ale pouze z titulu bezdůvodného obohacení, soud řízení o žalobě ve zbývajícím rozsahu zastavil pro zpětvzetí žalobce dle § 96 o. s. ř. (výrok I.).9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci částečný úspěch v rozsahu 52 % a žalovaný v rozsahu 48 %. Soud po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu stanovil, že žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 4 %. Soud proto stanovil, že žalovaný je povinen uhradit na náhradu nákladů řízení částku 0 Kč, když úspěch žalobce byl téměř nepatrný. (výrok III.)