12 C 86/2025-37 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 37 070,55 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že se žalovaným dne 17. 7. 2023 uzavřel smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , hodnota, , na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se tento úvěr zavázal splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 2 579,43 Kč, a to ode dne 18. 8. 2023. Ve smlouvě byl dohodnutý úrok ve výši 10,70% ročně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví – tj. prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Před samotným uzavřením smlouvy byla prověřena schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, a to hodnocením údajů uvedených žalovaným při žádosti o úvěr. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, proto ke dni 22. 7. 2024 žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 34 546,55 Kč a smluvními poplatky ve výši 2 524 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 1 273,23 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 239,45 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 35 819,78 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslání předžalobní upomínky.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobce zcela vyhověno, ten se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání konanému dne 29. 5. 2025 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, přestože byl řádně předvolán. Žalobce se z jednání omluvil a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.).3. Z listiny označené jako smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , název, (dále jen „listina“) bylo zjištěno, že tato listina obsahuje text smlouvy o úvěru, kde jsou jako strany označeni žalobce a žalovaný. Předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč se splatností ve 24 měsíčních splátkách po 2 323,43 Kč (poslední splátka ve výši 2 597,76 Kč). Listina též obsahuje ujednání o úrokové sazbě, která je zde stanovena na 10,70 % p. a. Tato listina však neobsahuje podpisy smluvních stran, v závěru jsou uvedeny pouze následující údaje: „ve , jméno FO, dne 17. 7. 2023, Klient: Jméno, příjmení: , Jméno žalovaného, , , právnická osoba, : Aktivní, Způsob přihlášení a podepisování: PIN, ID podpisu: , číslo, ., právnická osoba, služby: Aktivní, Časové razítko: 17. 7. 2023 10:10:46“.4. Z výpisu z běžného účtu ve spojení s vyjádřením k procesu posouzení úvěruschopnosti a formulářem , název, bylo zjištěno, že žalobce před uzavřením smlouvy měl k dispozici výpis z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného. Dále bylo zjištěno, že žalovaný při žádosti o úvěr uvedl svůj čistý měsíční příjem částkou 30 000 Kč. Tato částka odpovídá údajům obsaženým ve výpisu z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného. K pravidelným měsíčním výdajům žalovaného není ve formuláři uvedeno ničeho.5. Z výpisu z úvěrového účtu ve spojení s platební historií bylo zjištěno, že žalovaný dne 17.7. 2023 načerpal částku 50 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem částku 21 281,26 Kč.6. Z výzvy k úhradě dluhu ve spojení s podacím archem ze dne 31. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, a to právě výzvou ze dne 31. 10. 2024, odeslanou dne 1. 11. 2024.7. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.8. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že z provedených důkazů nelze mít za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným skutečně došlo k uzavření smlouvy o úvěru, neboť listina předložená žalobcem neobsahuje podpisy zde označených smluvních stran – tj. žalobce a žalovaného. K prokázání uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nepostačuje, že v závěru listiny jsou uvedeny tyto údaje: „ve , právnická osoba, dne 17. 7. 2023, Klient: Jméno, příjmení: , Jméno žalovaného, , , jméno FO, : Aktivní, Způsob přihlášení a podepisování: PIN, ID podpisu: , číslo, .1, Stav služby: Aktivní, Časové razítko: 17. 7. 2023 10:10:46“. Tímto nelze mít za prokázané, že žalovaný prostřednictvím mobilní aplikace žalobce skutečně zažádal o poskytnutí konkrétního úvěru a především, že znění smlouvy odsouhlasil a v rámci této aplikace učinil konkrétní úkon, kterým projevil vůli být takovou smlouvou vázán. K prokázání skutečnosti, že takto skutečně došlo k uzavření smlouvy nepředložil žalobce relevantní důkazy ani přesto, že k jejich předložení byla vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 3. 2025, č. j. 12 C 86/2025-20. Ve smyslu ustanovení § 1824 o. z. a následující sice pro uzavření smlouvy mohou být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, a podle § 562 o. z. platí, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby, ale z toho nelze dovodit, že by nemuselo být prokazováno, že k takovému právnímu jednání směřujícímu k uzavření smlouvy, které by bylo učiněno elektronickými nebo jinými technickými prostředky, skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobce žádné důkazy nepředložil, neprokázal, že došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve spojení s jeho doplněním. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že žalobce neprokázal, že došlo k uzavření předmětné smlouvy. Žalovanému proto z této smlouvy nemohl vzniknout žádný závazek.10. Pro úplnost soud doplňuje, že žalobce neprokázal ani to, že řádně prověřoval tzv. úvěruschopnost žalovaného, tedy že při sjednávání smlouvy o úvěru postupoval podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když neprokázal, že by jakýmkoliv způsobem zjišťoval a ověřoval pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Takový postup by ve smyslu aktuální judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18) způsobil absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 588 o. z., nicméně vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že vůbec k uzavření úvěrové smlouvy došlo, soud upouští od podrobného odůvodnění závěru o tom, že žalobce neučinil zadost požadavku obsaženému v § 86 zákona č. 257/2016 Sb.11. Provedeným dokazováním však bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku 50 000 Kč a na jeho straně tak došlo k bezdůvodnému obohacení v této výši. Zároveň bylo prokázáno, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 21 281,26 Kč. Žalobě proto bylo vyhověno co do částky 28 718,74 Kč (50 000 Kč – 21 281,26 Kč), a to podle § 2991 o. z. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a to včetně příslušenství požadovaného na základě smlouvy o úvěru. Žalobci byl ode dne 1. 11. 2024 byl proto přiznán zákonný úrok z prodlení, a to podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl ve sporu úspěšný v rozsahu 78 %, proto od jeho úspěchu byl odečten jeho neúspěch v rozsahu 22 %. Z toho vyplývá, že žalobce má nárok na náhradu svých nákladů řízení v rozsahu 56 %. Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 7 860 Kč, a to za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) se sazbou po 2 620 Kč za jeden úkon podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, sazba 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 484 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobce činí 12 083,60 Kč a 56 % z této částky po zaokrouhlení činí 6 767 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce.