9 C 109/2025-26 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 786 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že vozidlo registrační značky , SPZ, , jehož provozovatelem byl žalovaný, bylo v centrálním registru vozidel evidováno jako provozované a žalovaný k němu v období od 23. 1. 2024 do 16. 9. 2024 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dílčích příspěvků, ten však ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně svůj dluh neuhradil.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu vyhověno v plném rozsahu, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), protože žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.4. Ze sdělení Městského úřadu v , adresa, ze dne 23. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaný je od 7. 8. 2023 registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značky , SPZ, .5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, za následné nepojištěné období ze dne 8. 8. 2024 ve spojení s informací České pošty soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu za období od 23. 1. 2024 do 8. 6. 2024 ve výši 6 486 Kč za 138 nepojištěných dní. Náklady na uplatnění ve výši 300 Kč zatím nepožadovala. V odeslané výzvě k úhradě příspěvku stanovila žalobkyně lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů.6. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, za následné nepojištěné období ze dne 7. 11. 2024 ve spojení s informací České pošty soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu za období od 9. 6. 2024 do 16. 9. 2024 ve výši 4 700 Kč za 100 nepojištěných dní. Náklady na uplatnění ve výši 300 Kč zatím nepožadovala. V odeslané výzvě k úhradě příspěvku stanovila žalobkyně lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů.7. Z předžalobních výzev ze dne 4. 3. 2025 a 22. 4. 2025 ve spojení s podacími archy z týchž dní má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek.8. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je důvodná. Soud jí proto vyhověl podle § 4 odst. 1, odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. (za období do 31. 3. 2024) a podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. (za období od 1. 4. 2024) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 786 Kč, kterou tvoří za období od 23. 1. 2024 do 8. 6. 2024 základ příspěvku ve výši 6 486 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a za období od 9. 6. 2024 do 16. 9. 2024 základ příspěvku ve výši 4 700 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin výše denní sazby podle druhu vozidla a počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá ustanovením § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. a § 5 a § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze skutečnosti, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. a zákonem č. 30/2024 Sb. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.9. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) se sazbou po 400 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 615 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně.