3 C 132/2026-39 – Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 81 666,23 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že dne 30. 1. 2019 uzavřela se žalovanou Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byla žalované následujícího dne poskytnuta úvěrová částka 191 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalované splácet požadovaný úvěr, a to na základě vyhodnocení příjmové a výdajové situace žalované (kontrola finančních toků na běžném účtu vedeném u žalobkyně) a informací zjištěných z dostupných bankovních registrů. Žalovaná byla shledána úvěruschopnou (platební kapacita pro splátku činila po zohlednění průměrných příjmů a výdajů za období červen 2018 – říjen 2018 částku 2 517 Kč). Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku formou 120 měsíčních splátek ve výši 2 017 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na den 15. 3. 2019 a poslední na den 15. 2. 2029. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 4,90 % ročně. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně, proto žalobkyně ke dni 15. 5. 2025 přistoupila k zesplatnění úvěru. Dlužná jistina úvěru činila ke dni podání žaloby částku 79 598,23 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu poplatků po splatnosti v celkové výši 2 068 Kč a příslušenství představované smluvním úrokem a úrokem z prodlení, které byly částečně kapitalizovány ke dni 6. 3. 2026. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky, tato zaplacena nebyla.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, řízení se aktivně neúčastnila.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání na základě listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s projednáním věci bez nařízení ústního jednání opakovaně výslovně souhlasila, souhlas žalované pak byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť tato se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k výzvě soudu ze dne 18. 5. 2026, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byla současně upozorněna, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze Smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne 30. 1. 2019 (dále jen „smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do úvěrového limitu 191 000 Kč, a to co do částky 171 178,96 Kč s příslušenstvím za účelem předčasného splacení úvěru poskytnutého žalobkyní na základě smlouvy č. , číslo, ze dne 3. 12. 2018 a co do zbytku částky bezúčelově na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách po 2 151 Kč (vyjma poslední splátky). Počet splátek byl sjednán na 120, přičemž první splátka byla splatná dne 15. 3. 2019 a poslední splátka dne 15. 2. 2029. Úroková sazba byla stanovena ve výši 4,90 % ročně, RPSN činila 5,02 %. V čl. I. 7. odst. 4 smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované se splácením úvěru (po marném uplynutí dodatečně poskytnuté lhůty 30 dní). V čl. I. 7. odst. 2 smlouvy byl sjednán nárok žalobkyně na poplatky ve výši 300 Kč za upomínku a ve výši 500 Kč za výzvu k úhradě dlužné částky.6. Z interního posouzení úvěruschopnosti žalované a jednotlivých výpisů z běžného účtu žalované č. účtu , č. účtu, za období květen 2018 – leden 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečným způsobem ověřila schopnost žalované splácet požadovaný úvěr. Průměrná výše příjmů a pravidelných výdajů žalované za období červen – říjen 2018 byla zjištěna z výpisů z běžného účtu žalované, platební kapacita žalované vypočtená systémem činila 2 517 Kč měsíčně. Žádost byla dále předána k manuálnímu posouzení schvalovateli banky, který platební kapacitu vyhodnotil jako dostatečnou k placení splátek úvěru ve výši 2 017 Kč měsíčně. V souvislosti s posouzením úvěruschopnosti žalované měl soud dále k dispozici negativní lustrace v registru CBCB a výstup ze systému CRIF.7. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za měsíc leden 2019 bylo zjištěno, že žalovaná dne 31. 1. 2019 čerpala celou úvěrovou částku 191 000 Kč, přičemž částka 19 753,52 Kč byla vyplacena na běžný účet žalované č. , č. účtu, , částka 171 246,86 Kč pak na konsolidaci úvěru vedeného pod č. , č. účtu, . Tato skutečnost vyplývá i z předložené historie úvěrového účtu ze dne 22. 12. 2025, podle níž činila ke dni 21. 12. 2025 výše dlužné jistiny úvěru částku 79 598,23 Kč8. Z Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 17. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni 15. 5. 2025 prohlásila úvěr za okamžitě splatný z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru. Žalobkyně současně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 97 314,90 Kč.9. Z několika předložených upomínek včetně dodejek a z předžalobní výzvy ze dne 5. 2. 2026 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne je zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby opakovaně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky.10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 30. 1. 2019 se žalovanou Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě níž žalované následujícího dne poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 191 000 Kč, který byl co do částky 171 246,86 Kč vyčerpán za účelem konsolidace úvěru vedeného u žalobkyně pod č. , č. účtu, . Žalovaná se smluvně zavázala splácet poskytnutou úvěrovou jistinu společně s úrokem sjednaným ve výši 4,90 % ročně formou 120 měsíčních splátek ve výši 2 151 Kč, což však nečinila, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni 15. 5. 2025 zesplatnila. Dlužná částka v celkové výši 81 666,23 Kč (z toho 79 598,23 Kč jistina úvěru, 2 068 Kč poplatky) nebyla žalovanou zaplacena ani poté, co jí byla dne 5. 2. 2026 právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.11. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se tak řídí zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle jehož ust. § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Soud má za prokázané, že žalobkyně se žalovanou platně uzavřela smlouvu o úvěru, když před uzavřením smlouvy řádně ověřila schopnost žalované splácet požadovaný úvěr ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když provedla podrobné vyhodnocení aktuální příjmové a výdajové situace žalované včetně lustrace v příslušných registrech. Žalované byl poskytnut úvěr ve sjednané výši (tj. ve výši 191 000 Kč). V důsledku porušení smluvních povinností žalovanou došlo v souladu se smlouvou ke dni 15. 5. 2025 k zesplatnění úvěru. Jistina dluhu činila ke dni podání žaloby částku 81 666,23 Kč. Soud proto žalobě podle výše citovaného ustanovení § 2395 o. z. v plném rozsahu vyhověl, a to včetně smluvně sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni 6. 3. 2026 (podání žaloby). Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., smluví úrok pak ve výši sjednané mezi účastníky smluvně. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 13 140 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby) se sazbou po 4 380 Kč za 1 úkon podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výši 1 350 Kč za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 042,90 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 3 267 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 20 799,90 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Nad rámec zde uvedeného soud doplňuje, že žalobkyni nebyla přiznána odměna advokáta v souvislosti s písemným podáním ze dne 21. 5. 2026, neboť tímto podáním žalobkyně doplňovala původní žalobu o skutečnosti, které mohla a měla uvést již v samotné žalobě.