4 C 107/2026-29 – Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 24 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 000 Kč od 22. 6. 2025 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 455 Kč. Návrh odůvodnila tím, že uzavřela dne 20. 3. 2025 se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které téhož dne poskytla žalované částku 15 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek , webové stránky, , kde žalovaná vyplnila požadované osobní údaje do formuláře - žádosti o poskytnutí zápůjčky a poskytla sken dokladu totožnosti se svou fotografií. V rámci dokončení žádosti provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno, na který následně byla zápůjčka vyplacena. Smlouva o zápůjčce byla žalovanou podepsána elektronicky, a to PINem, který jí žalobkyně zaslala na jí uvedené telefonní číslo. Smlouva včetně Všeobecných obchodních podmínek byla po potvrzení žalovanou odeslána na jí zadanou e-mailovou adresu. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, které ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované a nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty žalobkyně zaevidovala do zákaznické karty žalované. Jelikož žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované zápůjčku splácet, smlouvu s ní uzavřela a částku 15 000 Kč jí poskytla na účet, ze kterého byla uhrazena verifikační platba. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit částku 15 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 9 000 Kč, a to ve 3 měsíčních splátkách, přičemž k úhradě poslední splátky mělo dojít dne 21. 6. 2025. Žalovaná však dosud na svůj dluh neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaná do termínu splatnosti neuhradila svůj závazek, žalobkyně dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a to za dobu od 22. 6. 2025 (den následující po splatnosti zápůjčky) do 15. 4. 2026 (den vyhotovení žaloby) ve výši 4 455 Kč. Žalobkyně vedle dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 9 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 455 Kč požaduje po žalované i zákonný úrok z prodlení z částky 24 000 Kč od 22. 6. 2025 do zaplacení a účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč za písemné výzvy odeslané žalované dne 23. 4. 2025 a dne 4. 5. 2025. Žalovaná na svůj dluh žalobkyni neuhradila ničeho, a to i přes opakované upomínky a předžalobní výzvu ze dne 11. 3. 2026.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání konanému dne 26. 5. 2026 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoliv byla řádně a včas k němu předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 20. 3. 2025 včetně všeobecných obchodních podmínek společnosti , Jméno žalobkyně, ., které jsou nedílnou součástí této smlouvy, a z kopie občanského průkazu žalované vyplývá, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne 20. 3. 2025 a žalovaná ji podepsala PIN kódem , číslo, . Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč na její bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala kromě jistiny ve výši 15 000 Kč vrátit žalobkyni i poplatek ve výši 9 000 Kč ve třech pravidelných splátkách po 8 000 Kč, přičemž třetí splátka je splatná 93. den ode dne poskytnutí zápůjčky. Žalovaná se rovněž zavázala v případě prodlení uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady, když za jednu písemnou (listinnou) upomínku činí náklady 500 Kč.4. Z protokolu o vlastnictví účtu včetně údajů o provedených platbách soud zjistil, že vlastníkem účtu č. , č. účtu, byla dne 20. 3. 2025 žalovaná a že na tento účet byla dne 20. 3. 2025 převedena částka 15 000 Kč.5. Ze zákaznické karty žalované se podává, že žalovaná žalobkyni sdělila, že je zaměstnána na dobu neurčitou jako přípravář výroby s příjmem 29 000 Kč, příjmy domácnosti činí 56 000 Kč, výdaje žalované činí 13 000 Kč a výdaje domácnosti činí 19 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že bydlí s partnerem v podnájmu a má tři děti. V zákaznické kartě nejsou uvedeny žádné dokumenty, z nichž byly tyto údaje ověřeny.6. Z upomínek vyplývá, že dne 23. 4. 2025 a dne 4. 5. 2025 byly žalobkyní vyhotoveny upomínky k úhradě dluhu žalovanou z titulu smlouvy ze dne 20. 3. 2025. Žalovaná měla na základě těchto upomínek svůj dluh uhradit ihned.7. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 5. 5. 2026 se podává, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byla a je žalovaná a že na tento účet jí byla žalobkyní vyplacena dne 20. 3. 2025 částka 15 000 Kč, a to pod VS , var. symbol, .8. Dle výzvy ze dne 11. 3. 2026 a podacího lístku ze dne 12. 3. 2026 soud zjistil, že žalované byla před podáním žaloby odeslána výzva k úhradě dluhu na základě smlouvy uzavřené dne 20. 3 2025, a to do tří dnů.9. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 20. 3. 2025 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 9 000 Kč ve 3 pravidelných splátkách po 8 000 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná byla dne 12. 3. 2026 žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky, a to do tří dnů, přičemž tato výzva byla žalované odeslána prostřednictvím , právnická osoba, .10. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.11. Smlouvu o peněžité zápůjčce uzavřenou mezi účastníky dne 20. 3. 2025 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).12. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu s