4 C 53/2026-31 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 084 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 683,20 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 289,34 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 14 153,24 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 689,25 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovaným dne 5. 12. 2022, jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek. Žalovaný převzal částku 20 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a zavázal se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku 20 000 Kč, úrok ve výši 1 014 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a poplatek za umožnění splatit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkovou částku 37 184 Kč se zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 5. 2. 2024. Úroková sazba byla dle žalobkyně sjednána ve výši 8 % ročně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když za celou dobu smluvního vztahu uhradil pouze částku 12 100 Kč, z toho poslední splátku ve výši 1 000 Kč uhradil dne 16. 11. 2023. Žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 14 153,24 Kč, neuhrazeného úroku ve výši 536,01 Kč, neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 300 Kč, neuhrazeného poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 780,46 Kč, neuhrazeného poplatku za umožnění splatit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 314,29 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, a nahlédnutím do veřejných registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Poskytnuté informace žalovaným ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů byly zaznamenány do žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti, a to pracovní smlouvou a výplatními páskami. Žalovaný dle žalobkyně uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, s měsíčním příjmem ve výši 29 518 Kč, bydlí u rodičů, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost a jeho měsíční výdaje činí 11 048 Kč. Žalobkyně tvrdí, že příjmy byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného a výdaje byly zkoumány z výpisů z jeho bankovního účtu, které však žalobkyně nemá k dispozici. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025, žalovanému bylo postoupení písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky do sepisu žaloby žalovaný na svůj dluh neuhradil žalobkyni ničeho, přestože mu byla dne 17. 7. 2025 odeslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 31. 3. 2026 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně a včas předvolán. Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 12. 2022 ve spojení s předpisem splátek vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . se zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý neúčelový hotovostní úvěr spolu s úrokem ve výši 1 014 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 770 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 600 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Částka 20 000 Kč byla vyplacena žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně a RPSN činí 272,44 %. Pro případ nezaplacení jakékoli splátky se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva byla sjednána na dobu určitou. Na smlouvě je podpis žalovaného.4. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když celkem uhradil částku 12 100 Kč.5. Ze žádosti o úvěr žalovaného ze dne 5. 12. 2022 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho čistým příjmem je částka 29 518 Kč, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, a jeho měsíční výdaje činí 11 048 Kč (1 000 Kč na bydlení, 4 250 kč na dopravu, jídlo a osobní náklady a 5 798 Kč na srážky ze mzdy). Výši příjmu žalovaný prokázal předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek.6. Z pracovní smlouvy se podáví, že žalovaný dne 1. 12. 2016 nastoupil jako manipulant do společnosti , právnická osoba, s měsíčním fixním platem 17 000 Kč. Z výplatních pásek soud zjistil, že v srpnu 2022 byla žalovanému vyplacena částka 18 760 Kč, v září 2022 částka 21 179 Kč a v říjnu 2022 částka 21 170 Kč.7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 ve spojení s její přílohou - seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025 a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu.8. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 17. 7. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 17. 7. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy č. , hodnota, před podáním žaloby, a to nejpozději do 1. 8. 2025.9. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 5. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutou částku ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem a poplatky ve výši 17 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 12 100 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025.10. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.11. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 5. 12. 2022 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povine