Okresní soud v Písku 9 C 137/2026-36 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 351,29 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) uzavřela se žalovaným dne 4. 4. 2024 smlouvu o úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně , webové stránky, , prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kde žalovaný nejprve vyplnil požadované osobní údaje v registračním formuláři a poté učinil vůči právní předchůdkyni žalobkyně návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 4. 5. 2024. Z titulu smlouvy o úvěru žalobkyně nárokuje částku 10 351,29 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 4 900 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 451,29 Kč. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025, na základě které došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Před podáním návrhu žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání konanému dne 30. 7. 2026 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , číslo, soud zjistil, že obsahuje text smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 40 % ročně. Jako účastníci jsou označeni právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný. Poplatek za poskytnutí úvěru činí 5 451,29 Kč (před slevou) a splatnost úvěru je stanovena jednorázově, do 4. 5. 2024. Listina je podepsaná pouze , jméno FO, za společnost , právnická osoba, ., na místě podpisu žalovaného je uvedeno: Jméno a Příjmení: , Jméno žalovaného, , SMS kód: , číslo, .4. Z Detailu poukázky soud zjistil, že poukázka č. , číslo, v nominální hodnotě 4 900 Kč, založená dne 21. 12. 2023, byla akceptována on-line. Její platnost je od 4. 4. 2024 do 6. 4. 2024. Datum transakce je uvedeno 4. 4. 2024 14:37:48.5. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2023 ve spojení s Dodatkem č. , hodnota, ze dne 2. 10. 2025, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025, včetně její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni.6. Ostatní důkazy soud zamítl pro nadbytečnost.7. Z provedených listinných důkazů nevyplývá průběh registrace žalovaného na webových stránkách , webové stránky, , existence uživatelského účtu žalovaného, ani kroky stran směřující k uzavření smlouvy spočívající zejména v souhlasu žalovaného se zněním smlouvy projeveného v on-line prostředí a dále v odeslání SMS kódu žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně. Z detailu poukázky není zřejmé, zda a komu byla částka 4 900 Kč vyplacena.8. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, neboť předložená listina s textem smlouvy o spotřebitelském úvěru neobsahuje podpis žalovaného. Jméno a příjmení žalovaného uvedené spolu se SMS kódem v podpisové části nelze považovat za úkon žalovaného směřující k uzavření smlouvy, jelikož žalobkyně neprokázala, že žalovaný jeho zadáním projevil vůli být vázán obsahem takové smlouvy. Rovněž nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poslala žalovanému návrh smlouvy SMS zprávu s kódem, jímž měl žalovaný smlouvu podepsat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným došlo k popsanému kontraktačnímu procesu, dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla uzavřena a žalovanému z takové smlouvy nemohl vzniknout žádný závazek. Uplatněný nárok nelze posoudit ani jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně skutečně poskytla žalovanému částku 4 900 Kč. Důkazní návrh žalobkyně k prokázání uvedeného tvrzení nebyl realizován, neboť z něj nebylo patrné, jakých bankovních ústavů a na které transakce se měl soud dotázat a k výzvě soudu jej žalobkyně neupřesnila. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci procesně úspěšný a měl by tak právo na náhradu svých nákladů řízení. Žalovanému však v této fázi řízení žádné náklady nevznikly, proto mu soud právo na jejich náhradu nepřiznal.