9 C 24/2026-42 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 597 Kč se zákonným úrokem ve výši 12,75 % ročně od 19. 10. 2024 do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně (společnost , právnická osoba, .) uzavřela se žalovaným dne 18. 9. 2024 smlouvu o úvěru č. , spisová značka, , na základě které mu poskytnula částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 360,29 Kč nejpozději do 18. 10. 2024. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně , webové stránky, , kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů. Na základě těchto údajů mu byl zřízen uživatelský účet, prostřednictvím kterého požádal o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření úvěruschopnosti mu byl zaslán návrh konkrétní smlouvy o úvěru, který žalovaný odsouhlasil zadáním verifikačního kódu , číslo, . Následně byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč převodem jeho bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7. 11. 2025 postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, ., na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, přestože ho k tomu žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání dne 17. 3. 2026 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, soud zjistil, že obsahuje text smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem je poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč. Jako smluvní strany jsou označeni společnost , právnická osoba, a žalovaný. V závěru listiny je uvedeno „Ja, , Jméno žalovaného, , rodné číslo , hodnota, potvrzují, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden 2024-09-18 11:03:53 elektronickým kódem , číslo, “.4. Z listiny úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v sankčním seznamu, v databázi neplatných dokladů, v databázi pátrání po osobách Policie ČR, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v databázi EUCB s negativním výsledkem. Na základě deklarovaného příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 34 4000 Kč a výdajů ve výši 22 002 Kč (z toho 12 000 Kč na splátky, 10 000 Kč na bydlení a 2 Kč na ostatní výdaje) vyhodnotila maximální možnou výši poskytovaného úvěru 9 298,50 Kč.5. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . odeslala dne 18. 9. 2024 pod variabilním symbolem , var. symbol, na bankovní účet č. , č. účtu, částku 8 000 Kč.6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 24. 2. 2026 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu , č. účtu, , na který byla dne 18. 9. 2024 pod variabilním symbolem , var. symbol, připsána platba ve výši 8 000 Kč, je žalovaný.7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025 ve spojení s rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 25. 8. 2024 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni.8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Předložená listina obsahuje pouze podpis právní předchůdkyně žalobkyně, nikoli žalovaného, a žalobkyně neprokázala, že by žalovaný jakkoli projevil vůli návrh smlouvy akceptovat. Nebyla doložena registrace žalovaného na webovém portálu www.creditgo.cz, zřízení uživatelského účtu, podání žádosti o úvěr a ani podepsání smlouvy zadáním zaslaného kódu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy prokazující, že došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neprokázala, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy. Žalovanému proto z takové smlouvy nemohl vzniknout žádný závazek.9. Nad rámec zde uvedeného soud doplňuje, že žalobě by nemohl v plném rozsahu vyhovět, ani v případě, že by žalobkyně prokázala platné uzavření smlouvy, protože nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala skutečné výdaje žalovaného. Od podrobnějšího odůvodnění tohoto závěru soud upouští, neboť s ohledem na závěr o neprokázání uzavření smlouvy je podrobné odůvodnění nadbytečné.10. Bylo však prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného částku 8 000 Kč. Na straně žalovaného tak došlo v této výši k bezdůvodnému obohacení. Soud proto žalobě vyhověl právě co do částky 8 000 Kč, a to podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul, a to včetně příslušenství požadovaného na základě smlouvy o úvěru. Ohledně úroku z prodlení soud vyšel z toho, že splatnost částky 8 000 Kč může nastat teprve po výzvě žalobkyně k jejímu vrácení. Žalobkyně však nepředložila soudu předžalobní ani žádnou jinou výzvu, kterou by prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení dlužné částky. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení od marného uplynuté 5denní lhůty od okamžiku, kdy se žalovaný dozvěděl, že vůči němu žalobkyně uplatňuje nárok z titulu smlouvy o úvěru ze dne 1. 9. 2024, tj. ode dne, kdy byl žalovanému doručen návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a ve zbývajícím rozsahu jej zamítnul. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a lhůtu k plnění žalovanému stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.11. Soud dále doplňuje, že žalobkyni nebylo poskytnuto poučení podle § 118a o. s. ř. přestože z výsledku dokazování vyplynulo, že neunáší své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání nároku na celou žalovanou částku. Podle § 118a o. s. ř. totiž soud poskytuje poučení účastníkům pouze při jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána a tím soudu znemožnila, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř., a proto jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. Soud není ani povinen, ani oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak, než při ústním jednání, ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 nebo sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 69 %, soud proto od jejího úspěchu odečetl její neúspěch v rozsahu 31 %, proto má žalobkyně nárok na náhradu svých nákladů řízení v rozsahu 38 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč, a to za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) se sazbou po 300 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 2 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 768 Kč, z toho 38 % po zaokrouhlení činí 672 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.