17 C 197/2020-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 647 Kč z titulu uzavřené pojistné smlouvy, představujících dlužné pojistné za období od 2. 7. 2019 do 31. 10. 2019 (tj. do dne, kdy došlo k zániku pojištění) a zaplacení poplatku 300 Kč za odeslání upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 114b odst. 1, 2 a 4 o.s.ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. K podání vyjádření podle odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Usnesení podle odst. 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. 4. Podle § 153a odst. 1, 3 a 4 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 5. Jelikož žalovaný nereagoval kvalifikovaně na usnesení vydané podle shora citovaného § 114b o.s.ř., rozhodl soud rozsudkem pro uznání, a to bez jednání. S ohledem k fikci uznání žalovaného nároku soud vycházel ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, z nichž učinil závěr, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v níž se žalovaný zavázal hradit pojistné a dále se zavázal hradit smluvené poplatky. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, pojistné ani smluvené poplatky neuhradil, čímž mu vznikl dluh v celkové výši 2 647 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, a proto má žalobkyně právo i na úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému byla určena obecná třídenní lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.