17 C 247/2020 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 37 154,40 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 27. 11. 2018. Žalovanému byla za období od 17. 12. 2018 do 24. 4. 2019 dodána a vyúčtována elektrická energie nejdříve v hodnotě 9 071,84 Kč, následně bylo toto vyúčtování opravnou fakturou opraveno na hodnotu 33 854,40 Kč, kdy žalovaný uhradil 1 500 Kč a dále byla odečtena zaplacená záloha ve výši 6 000 Kč, zbývá uhradit 26 354,40 Kč. Dále mu byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení s provedením platby z výše popsané faktury na 33 854,40 Kč v souladu s ujednáním ve smlouvě, tato pokuta byla vyúčtována v rámci vyúčtování ze dne 3. 9. 2019. Žalobkyně dne 24. 4. 2019 odstoupila od smlouvy pro opakované nesplnění platebních povinností žalovaného a dále po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 10 400 Kč za porušení povinnosti žalovaného řádně odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě v souladu s ujednáním ve smlouvě. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej hradit ve splátkách. Za sjednání dohody o splátkách si žalobkyně účtuje podle ceníku služeb i podle samotné dohody 300 Kč. 2. Žalovaný uvedl, že si je svého dluhu vědom a chce ho zaplatit, nicméně z důvodu nedostatku financí požádal o možnost splácet dluh ve splátkách, navrhl výši splátky do 1 000 Kč. 3. Žalobkyně s možností splátek souhlasila, uvedla, že s ohledem na výši pohledávky navrhuje výši splátky 1 600 Kč měsíčně. 4. Podle § 114b odst. 1, 2 a 4 o.s.ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. K podání vyjádření podle odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Usnesení podle odst. 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. 5. Podle § 153a odst. 1, 3 a 4 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 6. Jelikož žalovaný uznal nárok uplatněný v žalobě zcela, rozhodl soud podle shora citovaného § 114b o.s.ř., rozsudkem pro uznání, a to bez jednání. S ohledem k uznání žalovaného nároku soud vycházel ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, z nichž učinil závěr, že strany platně uzavřely smlouvu, která se svým obsahem nejvíce blíží smlouvě kupní podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) účinného v době uzavření smlouvy. Žalobkyně si svou povinnost ze smlouvy dodávat žalovanému elektřinu splnila, leč žalovaný svou smluvní povinnost zaplatit za tyto služby nedodržel. Dále žalovaný nesplnil svou povinnost zaplatit žalobkyni řádně smluvenou vyúčtovanou smluvní pokutu za nesplnění povinnosti žalovaného uhradit povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně a včas a za předčasné ukončení smlouvy spojené s neodebráním nasmlouvané elektřiny. Žalovanému tak v souladu se smlouvou i v souladu s § 2048 a násl. OZ vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu. Soud žalobě vyhověl a uložil mu dlužnou částku zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1971 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni prodlení žalovaného ve spojení s § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., a s ohledem na jeho sociální situaci mu umožnil, aby dluh zaplatil ve splátkách, k plnění mu soud určil lhůtu dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 2 úkonu právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 2 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, dále odměnou advokáta za 1 úkon právní služby po 2 620 Kč (podání ze dne 24. 11. 2020) v souladu s § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tento úkon právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21% ze všech zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 1 487 Kč, celkem 6 472,20 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 8. Jelikož celkový dluh žalovaného činí ke dni vyhlášení rozsudku na jistině 37 154,40 Kč, na příslušenství 3 794,49 Kč a na nákladech řízení 6 472,20 Kč, určil soud výši splátky i s ohledem ke stanovisku žalobkyně na 1 600 Kč měsíčně. Splátky v nižší výši by znamenaly pro žalobkyni úhradu celého dluhu v nepřiměřeně dlouhé době.