39 C 255/2020-21 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobkyně se svoji žalobou podanou dne 29. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 3 579 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu o rizikovém životním pojištění [číslo] smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit roční pojistné s měsíční frekvencí po 1 109 Kč, počínaje [datum]. Žalovaný neuhradil řádně a včas pojistné, pojištění zaniklo dne 7. 7. 2019 po předchozím marném uplynutí lhůty uvedené v zaslané upomínce ze dne 13. 5. 2019. Žalovaný dluží pojistné za období od 1. 4. 2019 do 7. 7. 2019. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2.) Žalobce předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. K dotazu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto aplikoval ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. Žalobce svůj souhlas s tímto postupem vyjádřil již v podané žalobě. 3.) Z předložených důkazů soud zjistil, že mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem a současně pojištěným byla uzavřena smlouva o rizikovém životním pojištění [název] [anonymizována dvě slova] [číslo] s počátkem pojištění [datum], konec pojištění byl sjednán na [datum]. Žalovaný se zavázal hradit měsíčně pojistné 1 109 Kč (nabídka pojistné smlouvy, pojistná smlouva). Z upomínky ze dne 13. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k doplacení doplatku dlužného pojistného ve výši 2 218 Kč, byla mu k doplacení stanovena dodatečná lhůta do 6. 7. 2019 a byl zároveň upozorněn na zánik pojištění v případě, že ve stanovené lhůtě nezaplatí. Z listiny označené jako„ zánik pojistné smlouvy“ ze dne 22. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému oznámila žalobkyně zánik pojištění sjednaného shora uvedenou pojistnou smlouvou, zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 3 579 Kč (prokázáno výzvou). Naposledy byl k zaplacení žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně 2. 6. 2020 (upomínka, podací arch). Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4.) Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zák. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 obč. zák. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5.) Podle § 2821 obč. zák. obnosové pojištění zavazuje pojistitele poskytnout v případě pojistné události jednorázové či opakované plnění v ujednaném rozsahu. Základem pro určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená na návrh pojistníka, kterou má pojistitel v případě pojistné události vyplatit, anebo výše a četnost vyplácení důchodu. Podle § 2833 obč. zák. je možné životní pojištění sjednat jen jako obnosové. 6.) V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 a násl. občanského zákoníku, na základě které vznikla žalovanému povinnost hradit pojistné ve stanovené výši 1x za měsíc, pojistiteli pak vznikla povinnost v případě škodní události plnit pojistné plnění. Soud má dále za prokázané, že žalovaný porušil své povinnosti plynoucí ze smlouvy a neuhradil stanovené pojistné. Výše dluhu na pojistném byla prokázána shora uvedenými listinnými důkazy. 7.) Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat placení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k tomu, že nebylo pojistné uhrazeno ve sjednaných lhůtách, vznikl žalobci též nárok na úrok z prodlení, který je požadován vždy od data následujícího po splatnosti splátky pojistného, soud i v této části žalobě vyhověl. 8.) O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobkyni náleží náhrada v celkové výši 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč, 3 paušálních náhradách po 100 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% z odměny advokáta a paušálních náhrad. 9.) O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., žalovanému bylo uloženo splnit povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.