11 C 250/2020-176 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou ze dne 24.6.2020 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 325 528 Kč představující smluvní úrok z prodlení, k jehož úhradě je žalovaná povinna z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] na částku 129 349 Kč. V podrobnostech pak žalobkyně uvedla, že tato uzavřela dne 1.4.2016 s žalovanou smlouvu o dílo [číslo], jejímž předmětem bylo zhotovení díla [název díla] [anonymizováno 5 slov] dle nabídky a rozpočtu tvořící přílohu smlouvy. V článku VI. bod 3 smlouvy byla stanovena splatnost faktur na 30 dnů od jejich doručení objednateli. V bodě 8 smlouvy byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % z celkové ceny díla ve výši 1 220 000 Kč za každý den prodlení s úhradou jakékoli faktury. Fakturou [číslo] ze dne 17.7.2017 splatnou dne 16.8.207 fakturovala žalobkyně žalované částku 129 349 Kč, představující část ceny díla. Faktura byla žalovanou uhrazena dne 11.10.2017, tedy s prodlením 56 dnů. Žalované tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 325 528 Kč. Žalovaná tento úrok neuhradila ani po zaslání výzvy ze dne 20.5.2019. 2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná, která uvedla, že žalobní nárok neuznává. Je pravdou, že účastníci spolu byli v předmětné době v obchodním styku, a to při realizaci stavební zakázky v [obec]. Podkladem pro plnění byla smlouva o dílo [číslo] ze dne 1.4.2016. Jednání o uzavření smlouvy byla dlouhá a existují podepsané výtisky smlouvy s odlišnými smluvními ujednáními. Žalovaná má k dispozici smlouvu, kde předmětem díla je dodávka prací z materiálu dodaného žalovanou za cenu ve výši 330 Kč/m2 Cena díla měla být fakturována měsíčně, dle skutečně provedených prací. Co se týče sankcí uplatňovaných mezi účastníky, bylo dojednáno, že tyto budou činit oboustranně 0,05 % denně, při administrativním zpracování (psaní) pak došlo k překlepu, ve smlouvě je uvedeno, že smluvní úrok z prodlení činní 0,5 % denně. Takové ujednání považuje žalovaná za neplatné. Je však skutečností, že některé platby byly provedeny se zpožděním v řádu jednotek dní. Ohledně faktury [číslo] ze dne 17.7.2017 žalovaná učinila nesporným, že tato byla uhrazena se zpožděním 56 dnů. Úrok ve výši 182,5 % ročně považuje žalovaná za nepřiměřeně vysoký, a tedy neplatný. Dále je otázkou, z jakého základu má být tento úrok počítán, když cena byla sjednána ve výši 330 Kč na m2. Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyně fakticky zneužila chybu v psaní, takové jednání by nemělo požívat právní ochrany. Nebrání se však úhradě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích. Žalovaná nad rámec svých původních tvrzení dále uvedla, že faktický vztah mezi účastníky reálně probíhal zcela jinak, než jak je uvedeno v uzavřených písemných smlouvách. V praxi na stavbě působilo několik subdodavatelů, kteří všichni vykonávali práce spočívající v instalaci sádrokartonu. Žalované bylo vždy na začátku měsíce zadáno, v jakém konkrétním místě má sádrokarton instalovat, na konci měsíce pak žalovaná provedenou práci předala žalobkyni a vyúčtovala fakturou. Po úhradě poslední faktury koncem roku 2016 se pak žalobkyně obrátila na žalovanou s tím, že chtěla, aby jí nějaká částka byla doplacena. Následně došlo mezi účastníky k jednáním, která trvala sedm měsíců. Až v červenci 2017 byla vystavena faktura [číslo]. Nejedná se tedy o plnění dle smlouvy, ale o doúčtování prací, které žalobkyně provedla. Žalobkyně doplnila, že smlouva, ve které je cena sjednána částkou 330 Kč na m2 sádrokartonu, je návrhem smlouvy předloženým žalovanou. V okamžiku, kdy se však žalobkyně dostavila na stavbu, zjistila, že tato cena neodpovídá složitosti práce, kterou má žalobkyně vykonávat. Proto byla vypracována a uzavřena nová smlouva, jejíž součástí je tabulka, která při ceně prací zohledňuje složitost konkrétních prací při pokládce sádrokartonu. V této podobě pak byla smlouva podepsána. Pro toto tvrzení žalobkyně svědčí i fakt, že v podepsané smlouvě je uveden termín dokončení díla do 20.12.2016. V původní smlouvě byl tento sjednán na 30.9.2016. Dále je pravdou, že každý měsíc se prováděla průběžná fakturace podle skutečně provedené práce. Nešlo však o změnu písemně uzavřené smlouvy. Poslední faktura, z níž je uplatněn touto žalobou nárok na úrok z prodlení, byla potom doplatkem celkové ceny díla. Tato faktura byla vystavena již dne 18.3.2017, avšak žalovaná ji odmítla proplatit. Po opakovaných jednáních došlo k dohodě o úhradě této částky, proto byla faktura [číslo] dne 17.7.2016 stornována a téhož dne byla vystavena faktura [číslo] na částku 129 349 Kč. Žalobkyně dále poukázala na to, že celková cena díla tak, jak byla vyúčtována jednotlivými fakturami, téměř zcela odpovídá ceně uvedené ve smlouvě o dílo. Rozdíl je pouze nepatrný. Ohledně úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně žalobkyně uvedla, že se nejedná o písařskou chybu, v této výši byl úrok mezi účastníky sjednán opakovaně. Žalovaná následně zopakovala, že dle jejího přesvědčení byl kontraktační proces opačný, než tvrdí žalobkyně. Nejprve tedy byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo s pevnou cenou, ta byla následně nahrazena novou smlouvou, ve které byla sjednána cena ve výši 330 Kč na m2 pokládky sádrokartonu. Následně však nebylo postupováno ani podle jedné z těchto smluv. 4. Ze smluv o dílo předložených účastníky má soud za prokázané, že mezi účastníky byly podepsány dvě smlouvy o dílo, obě s označením [číslo] a s datem podpisu dne 1.4.2016. U smlouvy o dílo předložené žalobkyní byla cena díla sjednána ve výši 1 220 000 Kč, datum předání pracoviště žalobkyni dne 1.6.2016 a termín pro dokončení a předání díla bylo sjednáno na den 20.12.2016. U smlouvy o dílo předložené žalovanou byla cena díla sjednána ve výši 330 Kč na m2, datum předání pracoviště žalobkyni na den 1.4.2016 a termín pro dokončení a předání díla na den 30.9.2016. Ve zbytku jsou podepsané smlouvy zcela shodné. Dle článku VI. odst. 8 obou smluv bude-li objednatel v prodlení s placením peněžitých závazků je povinen zaplatit zhotoviteli smluvní úrok ve výši 0,5 % z celkové ceny díla za každý den prodlení. Dle článku IX. odst. 7 smluv je veškeré změny a doplnění smlouvy možno provádět pouze písemnými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami. Z předávacího protokolu stavby má soud za prokázané, že dokončené dílo bylo předáno objednateli dne 20.12.2016, vytčeny byly vlasové praskliny u některých podhledů. Z faktury č. [číslo] ze dne 17.7.2017 má soud za prokázané, že touto fakturou vyúčtovala žalobkyně žalované částku 129 349 Kč, když se jednalo o konečnou fakturu na akci [anonymizováno] [obec] dle smlouvy o dílo [číslo]. Z této faktury ve spojení s ostatními vystavenými fakturami má soud za prokázané, že cena díla byla vyúčtována celkem sedmi fakturami a činila celkem 1 162 600. Z ručně psaných poznámek předložených žalovanou ve spojení s výslechem níže uvedených svědků má soud za prokázané, že fakturace probíhala tak, že účastníky byl každý měsíc sepsán rozsah skutečně provedeného díla, na základě tohoto soupisu pak byla dohodnuta cena, která byla v daném měsíci žalobkyní vyfakturována a žalovanou následně uhrazena. Ze soupisu víceprací má soud za prokázané, že ze strany žalobkyně byly na díle provedeny vícepráce, tyto nebyly žalobkyní žalované proplaceny. 5. Z účastnického výslechu [titul]. [jméno] [příjmení], jednatele žalované, soud zjistil, že žalovaná v roce 2016 pracovala na velké zakázce pro ruského investora v [obec] Smlouva s žalobkyní uzavíraná dne 1.4.2016 byla smlouvou na subdodávku, jejím předmětem měla být instalace sádrokartonu v daném objektu. Písemnou smlouvu s žalobkyní připravoval [titul]. [příjmení] a zaměstnanci jeho firmy, vycházeli přitom ze vzorů, které jim připravil právník. K dispozici měli i informace od stavbyvedoucího o tom, co přesně je třeba na stavbě udělat. Takto připravenou smlouvu jednatel žalované podepsal u něj ve firmě. [titul] [příjmení] připustil, že v jeden den podepsal dvě smlouvy. Nejprve podepsal smlouvu s fixní cenou a následně pak smlouvu s cenou na m2, tato druhá smlouva pak byla zaevidována u žalované v jejím systému. Podle druhé uzavřené smlouvy se pak postupovalo i na stavbě, tato smlouva nebyla nikdy zrušena, nebyla uzavřena jiná smlouva. Termín dokončení díla byl stanoven na 30.9.2016, nicméně počítalo se s tím, že může být termín překročen. Termín pro předání finálního díla investorovi byl stanoven na 31.12.2016. Sankce ve výši 0,5 % byla překlopena z hlavní smlouvy s investorem, stalo se tak omylem. Pokud by si toho [titul]. [příjmení] všiml, smlouvu by nepodepsal. Fakturace probíhala měsíčně podle skutečně provedených prací, fakturovala se cena uvedená ve smlouvě, tedy 330 Kč na m2, ale i jiné ceny. Z tabulky uvedené v první uzavřené smlouvě se nevycházelo. Práce žalobkyně zahájila v dubnu 2016, za duben již byla vystavena první faktura. Konečná faktura byla vystavena až 17.7.2017 proto, že předané dílo mělo určité vady, konkrétně byly v sádrokartonech praskliny, a investor z tohoto důvodu žal