11 C 305/2021-17 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala u soudu vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 4 140 Kč, která představuje nedoplatek ceny za poskytnuté služby elektronické komunikace. Žalobkyně žalobu odůvodnila uzavřenou smlouvou, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému služby elektronických komunikací. V této souvislosti zaslala žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] na částku 4 657,99 Kč (když žalobkyně požaduje úhradu částky 4 140 Kč) se splatností do 29.6.2018. Tuto částku žalovaný nezaplatil, a to ani po zaslané upomínce. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřil. 4. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to účastnické smlouvy ze dne 12.4.2018, faktury [číslo] všeobecných podmínek, ceníku služeb a předžalobní upomínky vzal za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný na základě uzavřené účastnické smlouvy ze dne 12.4.2018 odebral od žalobkyně služby elektronických komunikací, za něž se zavázal uhradit žalobkyni cenu. Tento svůj závazek však porušil, když neuhradil řádně a včas vyúčtovanou částku fakturou [číslo] na částku 4 657,99 Kč se splatností do 29.6.2018, když žalobkyně požaduje úhradu částky 4 140 Kč. 5. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., zákona o elektronických komunikacích a účastníci zároveň sjednali, že jejich závazkový vztah založený účastnickými smlouvami se bude řídit občanským zákoníkem. Žalovaný služby od žalobkyně čerpal, cena za ně mu byla řádně vyúčtována a přesto ji nezaplatil. Vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě ceny služeb dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 4 140 Kč, odpovídající poskytnutým službám elektronických komunikací (službám třetích stran). 7. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou finanční částky, má žalobkyně právo dále na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 o. z., jejichž výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za dva úkony po 100 Kč, které soud přiznal v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. Vzhledem k tomu, že odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.