23 C 45/2020-17 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 3 384 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 1. 10. 2017 do 1. 2. 2018, které byl žalovaný povinen žalobkyni platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 20. 9. 2017 na produkt [anonymizována dvě slova]. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 1. 10. 2017, pojistné bylo sjednáno v délce měsíční ve výši 846 Kč. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly 1. 2. 2018. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 4. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky byla dne 20. 9. 2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo [anonymizována dvě slova]. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně ve výši 846 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 1. 10. 2017. Z tvrzení žalobkyně a jí předloženého výpisu se podává, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 1. 10. 2017 do 1. 2. 2018, přičemž pojistná smlouva byla ukončena ke dni 1. 2. 2018 z důvodu neplacení pojistného. Předžalobní upomínkou žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil. 5. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle ust. § 2758 odst. 2, o.z., není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 7. Podle ust. § 2804, o.z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podaná důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako pojistník uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu pro produkt [anonymizována dvě slova] Smlouva zanikla podle ust. § 2804 o.z., tedy z důvodu neplacení pojistného, když byly splněny zákonné požadavky pro zánik pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Pojistitel má podle ust. § 2758 o.z. právo na pojistné za pojistnou dobu, tedy na zaplacení pojistného za dobu od 1. 10. 2017 do 1. 2. 2018 v poměrné výši odpovídající částce 3 384 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo dále na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 384 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.