23 C 51/2021-30 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Jejich souhlas je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o [anonymizováno] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit nejpozději do [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum]. 5. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný neuhradil ničeho, dluží tedy žalobkyni částku [částka] představující jistinu úvěru. S ohledem na skutečnost, že žalovaný výši provedených úhrad žádným způsobem nerozporoval, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou. 6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. 8. Podle ustanovení § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Jelikož na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], vznikla tím žalovanému povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit. Žalovaný však svoji povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy nesplnil a poskytnutý úvěr včas nezaplatil, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů na zastoupení účastníka advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].