6 C 227/2020-140 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 450 215 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 17. 1. 2016 ve 02:40 hodin řídil vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] v obci [obec] ve směru [územní celek] na [územní celek] a v prostoru křižovatky s místní komunikací [příjmení] náměstí při předjíždění zleva vozidla [značka automobilu], německé [registrační značka] ve vlastnictví německého občana [jméno] [příjmení], bytem [adresa], došlo ke střetu pravé boční části vozidla [značka automobilu] s levou boční částí vozidla [značka automobilu] [příjmení], které po střetu vjelo vpravo mimo komunikaci, kde se přední částí střetlo se zde umístěnou lampou veřejného osvětlení. V důsledku tohoto střetu vznikla na vozidle [značka automobilu] [příjmení] tzv. totální škoda, jak žalobkyně upřesnila až v průběhu řízení. Poškozenému občanu Spolkové republiky Německo bylo vyplaceno pojistné plnění představující náhrady za zbytky poškozeného vozidla, dále vynaložené na pronájem náhradního vozidla a náhradu nákladů vynaložených za odtah havarovaného vozidla. Žalovaný po této dopravní nehodě začal z místa nehody utíkat, přičemž ale byl zadržen hlídkou městské policie, ale odmítl se podrobit jak dechové zkoušce na přítomnost alkoholu i lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu za stejným účelem. Tímto jednáním porušil ustanovení § 10 odst. 1 písm. f) zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen Zákon). Žalovaný přes výzvu stanovenou v doporučeném dopisu, kdy pohledávka žalobkyně se stala splatnou 23. 5. 2019, uvedenou pohledávku neuhradil. 2. Soud žalobě vyhověl vydáním elektronického platebního rozkazu ze dne 8. 6. 2020 [číslo jednací], proti němuž žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor a později se vyjádřil k žalobě písemně na základě výzvy obsažené ve vydaném elektronickém platebním rozkazu, a to rovněž ve lhůtě k tomu určené. Ve vyjádření k žalobě vznesl námitku promlčení pohledávky žalobkyně. Dále argumentoval tím, že příslušníci policie po nehodě odhadli vzniklou škodu pouze na částku 100 000 Kč, přičemž dle názoru žalovaného nemohla hodnota vozidla [značka automobilu] [příjmení] po šestiletém provozu činit cca 400 000 Kč. Namítal také pozdě skončené pojistné šetření. Dále nesouhlasil s uplatněnou částkou za odtah vozidla a pronájem náhradního vozidla. Navíc mu žádný dopis žalobkyně ze dne 7. 5. 2019 s výzvou k zaplacení údajně nebyl doručen. V pozdějších vyjádřeních ke stanoviskům žalobkyně rozšířil a doplnil svou nesouhlasnou argumentaci s tvrzeními žalobkyně, že společnost [právnická osoba] nevyplatila pojistné plnění v zákonné lhůtě, dále že znalecký posudek vypracovaný [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nadhodnotil tržní hodnotu [značka automobilu], neboť podle jeho odhadu měla tržní hodnota automobilu v době nehody činit maximálně 6- 8 000 Euro. Sporoval také výši částek uplatněných za odtah vozidla [právnická osoba] [příjmení] [jméno] a za fakturu vystavenou za odtah v České republice [jméno] [příjmení], zpochybnil také vystavenou fakturu [právnická osoba] [anonymizováno] za pronájem náhradního vozidla. Žalovaný proto navrhoval žalobu v celém rozsahu zamítnout. 3. Na jednání dne 2. 3. 2021, které nemohlo být konáno z důvodu omluvitelné nepřítomnosti zástupce žalobkyně, žalovaný dokonce uvedl, že žalobkyni na uplatněný nárok nic neuhradí. K dalšímu jednání nařízenému na 13. 4. 2021 se žalovaný nedostavil. Několik minut před zahájením jednání došlo soudu elektronické podání s podpisem [celé jméno žalovaného], který svou neúčast omluvil ošetřováním člena rodiny. Elektronický podpis žalovaného však nebyl připojen a omluva nebyla ničím doložena. Na návrh zástupce žalobkyně byla za této situace podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednána v nepřítomnosti žalovaného. 4. Žalobkyně podala ve svých stanoviscích k námitkám žalovaného písemná stanoviska, která byla doručována žalovanému. Ve stanovisku ze 17. 8. 2020 zdůraznila, že pojistná událost byla likvidována formou totální škody, tedy že vozidlo nebylo již opravováno, jak bylo původně chybně uvedeno v žalobě. K zásadní námitce promlčení nároku poukázala na to, že počátek běhu promlčecí lhůty, která je tříletá, se váže na okamžik, kdy dojde k výplatě pojistného plnění. V této souvislosti poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4321/2008 a další judikáty. K tomu uvedla, že k výplatě pojistného plnění došlo 22. 5. 2017 a teprve následujícím dnem začala u postižního nároku běžet promlčecí lhůta. Vzhledem k tomu, že návrh na zahájení řízení (žaloba) byl podán 20. 5. 2020, nemůže být nárok žalobkyně promlčen. K výzvě soudu žalobkyně ve vyjádření z 18. 3. 2021 zmínila, že šetření pojistné události bylo ukončeno dne 11. 5. 2016, kdy byl likvidován poslední nárok uplatněný poškozeným. K tomu dále zmínila, že postižní nárok proti pojištěnému dle zákona náleží výhradně pojistiteli odpovědnosti z provozu vozidla. Postih je možné uplatnit nejdříve poté, co ze strany pojistitele dojde k výplatě pojistného plnění. V tomto směru poukázala na dopis pojistitele [anonymizována tři slova] z 11. 5. 2016 adresovaný právnímu zástupci poškozeného s jeho překladem z německého jazyka. Zmíněná německá pojišťovací společnost je škodním zástupcem žalobkyně na území Německa ve smyslu článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES a o změně směrnic Rady 73/239 EHS a 88/357 EHS o pojištění občansko-právní odpovědnosti z provozu motorových vozidel. V podání ze dne 23. 9. 2020 žalobkyně vysvětlila, že vůči žalovanému uplatňuje nárok na náhradu vyplaceného pojistného plnění, který se opírá o ustanovení § 10 odst. 1 písm. f) zákona, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla se odmítl podrobit na výzvu příslušníka policie zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označenému zákazem řídit motorové vozidlo. Pojištěným se přitom podle § 2 písm. f) zákona rozumí osoba, na jejíž povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje (osoba škůdce). V této souvislosti žalobkyně dále uvedla, že u řidiče není rozhodné, zda se jedná o vlastníka vozidla či jinou osobu. K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila tvrzení k žalobě v písemném podání z 23. 2. 2021, v němž uvedla, že pojistné plnění v celkové výši 450 215 Kč bylo ze strany žalobkyně vyplaceno společnosti [právnická osoba], přičemž předtím bylo pojistné plnění v odpovídající částce euro vyplaceno ze strany [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] poškozenému [jméno] [příjmení]. Toto pojistné plnění následně uplatnila tato společnost společnosti [právnická osoba] Poškozený [jméno] [příjmení] uplatnil právo na pojistné plnění prostřednictvím svého právního zástupce dopisy ze dne 8. 2. 2016 a 9. 2. 2016, a to u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která je škodním zástupcem žalobkyně v Německu. Tento škodní zástupce žalobkyně prováděl šetření pojistné události od 18. 1. 2016, kdy byla pojistná událost nahlášena poškozeným. K nesouhlasu žalovaného o rozsahu náhrady za užívání náhradního vozidla ve výši 28 398,29 Kč uvedla, že pojišťovací povinnost poškozenému nezaplatila celý uplatněný nárok za čtrnáct dní, ale pouze pronájem náhradního vozidla za dobu osmi dnů při sazbě 110,40 Eur, neboť poškozený si pronajal náhradní vozidlo v Německu. Jednalo se o částku 1 051,01 Eur. Žalobkyně podotkla, že ve srovnání s jinou společností, např. [právnická osoba] [příjmení] [jméno] účtuje nájemné až 118,99 Eur; proto se jí zdá nájemné v nižší sazbě za přiměřené. Konečně žalobkyně k výzvě soudu také uvedla, že pojistné plnění bylo převáděno z eur na české koruny ke dni pojistné události, tj. k 17. 1. 2016, tj. 1 Euro za 27,02 Kč Celkem bylo uznáno a vyplaceno pojistné plnění v částce 14 268,72 Eur, což činí v převodu na koruny částku 385 540,81 Kč, přičemž plnění za odtah vozidla v ČR činilo 5 715,82 Kč. Náhrada nákladů za provedení likvidace pojistné události byla stanovena podílem z celkového vyplaceného plnění převedeného na eura, které odpovídá částce 391 256,63 Kč ve výši 15 %, tj. 2 172 Eur plus 10 Eur poplatek za ICT, tj. celkem 2 182 Eur, což dopovídá částce 58 958 Kč. Na jednání konaném dne 13. 4. 2021 žalobkyně doplnila, že pokud se jedná o částku 1 715,82 Kč za odtah vozidla v České republice, jedná se o hodnotu bez DPH. 5. K návrhu žalobkyně soud vyžádal podpis Policie ČR, Územního odboru [obec] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a rozhodnutí [stát. instituce], Odboru správního a dopravního ze dne 5. 6. 2016 č.j. [anonymizováno] [spisová značka]. 6. Z protokolu o nehodě v silničním provozu Policie České republiky, Územního odboru [obec] ze dne 17. 1. 2016 vyplývá, že žalovaný dne 17. 1. 2016 v 02,40 hodin řídil motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] v obci [obec] ve směru [územní celek] na [územní celek]. V prostoru vjezdu na parkoviště, v místě, kde je souvislá čára, zleva předjížděl před ním jedoucí osobní