11 C 259/2022-27 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se žalobou domáhala u soudu vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 4 284,96 Kč, která představuje služby elektronických komunikací a služby třetích stran ve výši 1 986 Kč a též nedoplatek kupní ceny koncového zařízení ve výši 2 298,96 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila uzavřenou smlouvou [číslo] ze dne 3.3.2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] a žalovanou, na základě které žalobkyně poskytla žalované služby elektronických komunikací a koncové zařízení s podmíněnou slevou ve výši 29 989 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná přestala plnit podmínky smlouvy k poskytnutí podmíněné slevy, vystavila žalobkyně žalované vyúčtování [číslo] splatné dne 20.5.2019 na částku 2 298,96 Kč, a dále vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 20.06.2019 na částku 1 986 Kč. Žalovaná uvedené faktury neuhradila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. Žalobkyně tak požaduje po žalované úhradu částky 4 284,96 Kč s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2021 převedl právní předchůdce žalobkyně pohledávku na žalobkyni, a to s účinností ke dni 22.11.2021. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřila. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to účastnické smlouvy [číslo] ze dne 3.3.2019, všeobecných podmínek, obchodních podmínek, vyúčtování a předžalobní upomínky vzal za prokázané následující skutečnosti: Žalovaná na základě uzavřené účastnické smlouvy [číslo] ze dne 3.3.2019 odebrala služby elektronických komunikací a koncové zařízení, za něž se zavázala hradit cenu dle podmínek smlouvy. V případě nedodržení těchto podmínek se zavázala, že uhradí celkovou cenu za koncové zařízení. Žalovaná podmínky smlouvy přestala plnit, žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení služeb a nepodmíněné ceny koncového zařízení a služeb třetích stran. Žalobkyně žalované vystavila vyúčtování [číslo] splatné dne 20.5.2019 na částku 2 298,96 Kč, a dále vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 20.06.2019 na částku 1 986 Kč. Podle ust. § 2079 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a kupní smlouva podle § 2079 o.z. na prodej zboží. Žalovaná zboží převzala, nehradila však splátky řádně, proto jí byla doúčtována dlužná částka za koncové zařízení a poskytnuté služby. Vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě kupní ceny a služeb dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni celkem částku 4 284,96 Kč, odpovídající ceně koncového zařízení, služeb třetích stran a součtu zbývajících splátek za koncové zařízení. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou finanční částky, má žalobkyně právo dále na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 o. z., jejichž výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 284,96 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.