19 C 24/2019-386 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou podanou dne 7. 2. 2019 se žalobce domáhal zrušení věcného břemene práva odběru vody ze studny a práva zřizování a provozování vedení vodovodu ze studny na pozemku č. parc. st. 6 v k.ú. [obec] dle geometrického plánu [číslo] [rok], zřízeného ve prospěch pozemku [adresa] v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalovaných. Věcné břemeno bylo zřízeno darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene s právními účinky vkladu ke dni 14. 5. 2010. V žalobě žalobce uvedl, že věcné břemeno bylo zřízeno po dohodě žalobce a právních předchůdců žalovaných, manželů [příjmení], za účelem zajištění vodního zdroje pro případnou výstavbu rodinného domu na panujícím pozemku [adresa] v k.ú. [obec]. Ze strany předchůdců až do převodu panujícího pozemku do vlastnictví žalovaných nebylo věcné břemeno realizováno, tj. nebyl zřízen vodovod, ani čerpána voda ze studny. Oprávnění, vyplývající z věcného břemene nebylo realizováno, ani ze strany žalovaných. Poprvé se o realizaci pokusili na základě své žádosti v květnu a červnu 2016. Tehdy požadovali vést trasu vodovodní přípojky v místě svážlivého vjezdu na pozemek ve vlastnictví žalobce. Žalovaní chtěli přípojku realizovat bez jakéhokoliv úředního povolení, chtěli provést stržení nájezdu, zarovnání pozemků. Žalobce s takovými úpravami nesouhlasil, věcné břemeno zůstalo nerealizováno. Následně žalovaní podali k MÚ [obec] návrh na zahájení řízení o umístění stavby pod názvem„ Vedení vodovodu ze studny na st. p. [číslo] v k.ú. [obec]“, které je nadále vedeno. Žalobce byl vyzván v rámci tohoto řízení, aby podal žalobu o zrušení věcného břemene, a proto tak učinil. Žalobce dále namítal, že mezi ním a žalovanými jsou silně narušeny mezilidské vztahy, především z důvodu zásahu žalovaných do pokojného stavu, kdy probíhá řízení před zdejším soudem spor o rušení práv z věcného břemene, který byl vyvolán svévolným umístěním ocelového sloupku žalovanými na hranici pozemků p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec], čímž zamezili žalobci i dalšímu sousedovi řádnému výkonu práv, vyplývajících z věcného břemene chůze a jízdy. Dle žalobce žalovaní svá práva vykonávají šikanózním způsobem, postrádajícím racionální základ. V důsledku těchto i jiných zásahů jsou vztahy mezi účastníky velice napjaté. Dle žalobce výkon práva z uvedeného věcného břemene nemá žádný význam, neboť panující nemovitá věc nepotřebuje zásobovat vodou, není na ní umístěna žádná stavba, ani vydáno žádné povolení k jejímu umístění. Předmětná studna je hluboká pouze osm metrů, konstantně je v ní maximálně 80 cm vody a při takto nízké hladině stěží poslouží jako hlavní zdroj vody pro nemovitost žalobce. Kapacita tedy nemůže rozhodně sloužit další nemovitosti. Čerpání vody ze studny bylo regulováno rozhodnutím MÚ [obec] ze dne 10. 9. 2009, [číslo jednací] [spisová značka], kde byly povoleny jednotlivé průměrné odběry. Účelem povoleného odběru bylo zásobování rodinného domu, který však na pozemku nestojí. Nemůže tam být umístěn ani do budoucna, a proto snaha žalovaných vykonávat svá práva vyplývající z věcného břemene je pouze šikanózní. Podle žalobce byly splněny podmínky pro zrušení věcného břemene právě z důvodů nedostatku vody ze studny, neodůvodněného čerpání pro panující pozemek, regulace množství odběru vody a nenaplnění účelu odběru vody pro zásobování rodinného domu. Žalobce se domníval, že čerpáním vody pro panující pozemek, a to v jakémkoliv, byť i minimálním množství, by žalobce ztratil svůj hlavní zdroj vody, čímž by byl výrazně omezen při výkonu vlastnického práva. Navrhoval zrušení věcného břemene bez náhrady, neboť věcné břemeno nebylo nikdy realizováno a bylo navíc sjednáno bezúplatně. Přiznání náhrady žalobce považoval v rozporu s principy uvedenými v ustanovení § 2 odst. 3, § 6 odst. 2 nebo § 8 o.z. 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, když za nesporné prohlásili, že darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřenou mezi žalobcem a manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo zřízeno břemeno odběru vody a vedení vodovodu, které bylo sjednáno bezplatně. Přílohou byl geometrický plán, ve kterém byl vymezen rozsah věcného břemene. Břemeno vzniklo vkladem práva do katastru nemovitostí ke dni vkladu 14. 5. 2010. Žalovaní se pak stali na základě kupní smlouvy z 13. 10. 2014, mimo jiné vlastníky pozemku [parcelní číslo] v k.ú. a [územní celek] a vstoupili do práv a povinností vyplývajících z předmětného věcného břemene. Žalobce si vysvětluje chybně účel věcného břemene, neboť toto nebylo ve smlouvě nikterak účelově omezeno tak, že by mělo sloužit pouze pro zajištění vodního zdroje pro případnou výstavbu rodinného domu. Pokud se jedná, o dosavadní nerealizaci práva, uvedli, že se na žalobce opakovaně obraceli s žádostmi o realizaci věcného břemene a požadovali poskytnutí potřebné součinnosti. Žalobce tuto v rozporu se smlouvou neposkytl a nedal souhlas k zahájení prací pro umístění vodovodu. Proto žalovaní dne 13. 6. 2018 podali žádost o povolení umístění vodovodní přípojky bez toho, aby jí doložili souhlasem žalobce. Trasu vodovodu navrhovali plně v souladu s geometrickým plánem, který byl součástí smlouvy o zřízení věcného břemene. Uvedli, že umístění vodovodu na pozemek žalobce již bylo jednou úředně povoleno, rozhodnutím MÚ [obec] z 20. 4. 2010, [číslo jednací] [spisová značka], zjevně tedy právní předchůdci měli úmysl právo z věcného břemene realizovat. K narušeným mezilidským vztahům se vyjadřovali tak, že probíhající civilní řízení, které namítal žalobce ze strany žalobce, nemá žádnou souvislost s právem odběru vody, ani zřizováním a provozováním vodovodního potrubí. Je to naopak žalobce, který vztahy narušuje, když odmítá strpět výkon práva žalovaných vyplývajících z věcného břemene, ke kterému se zavázal smlouvou. Uvedli rovněž, že narušení mezilidských vztahů nezakládá trvalou změnu poměrů, pro niž by mělo být věcné břemeno zrušeno. K argumentům žalobce týkajících se hloubky studny a konstantní výšky hladiny pak uváděli, že nebyla podložena žádným důkazem, žalobce nijak neprokazuje, že by v současné době docházelo k odběru vody na nebo nad hranicí této regulace ani z jeho strany. Tyto skutečnosti jako jsou hloubka studny či rozhodnutí o regulaci čerpání vody z roku 2009 a další žalobcem uváděné důvody, jsou skutečnosti, které existovaly již v době zřízení věcného břemene. Nejedná se tedy o žádnou změnu, která by zakládala důvod ke zrušení věcného břemene. Ačkoliv žalovaní byli přesvědčeni, že důvody ke zrušení věcného břemene nejsou, vyjádřili se i k tomu, že v případě zrušení věcného břemene by měla být přiznána přiměřená náhrada, neboť ačkoli bylo věcné břemeno zřízeno bezplatně, stejnou smlouvou žalobce od právních předchůdců získal pozemek o výměře 73 m², tedy plnění bylo reciproční a za zřízení věcného břemene žalobce získal naturální plnění v podobě pozemku. 3. Dne 21. 3. 2019 pak žalobci podali vzájemný návrh, kterým se domáhali, aby žaloba byla zamítnuta a žalobce byl povinen zdržet se zásahu do výkonu práv žalovaných vyplývajících z věcného břemene odběru vody a vedení a provozování vodovodu. Žalovaní byli vyzváni k doplnění vzájemného návrhu, který byl doplněn tak, že navrhovali, aby se byl žalobce povinen zdržet zásahu do výkonu práv žalovaných vyplývajících z věcného břemene spočívajícím v bránění umístění a vedení vodovodu na pozemek p. č. st. 6, vznášením nedůvodných námitek řízení ze stavebního zákona, bránění žalovaným v přístupu ke studni a dále požadovali, aby bylo žalobci uloženo odstranit oplocení nacházející se na přístupové cestě na pozemek p. č. st. 6 neumožňující přístup žalovaných ke studni dle smlouvy darovací, alternativně umožnit přístup ke studni úpravou stávajícího oplocení. Současně požadovali uložit žalobci, že je povinen strpět průchod ke studni nacházející se na pozemku pro účely odběru vody a pro účely zřízení a provozu vodovodu, a dále je povinen strpět zřízení a provoz vodovodu dle smlouvy. V průběhu řízení vzali žalovaní zpět svůj návrh ohledně uložení povinnosti žalobci, zdržet se bránění umístění a vedení vodovodu vznášením nedůvodných námitek v řízení dle stavebního zákona, soud ohledně tohoto požadavku řízení zastavil. 4. Z provedených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem stavební parcely [číslo] jejíž součástí je rodinný dům [adresa] a dále zahrady [parcelní číslo]. Na [list vlastnictví] je mj. zapsáno v katastru nemovitostí věcné břemeno braní vody ze studny a právo zřizování a provozování vedení vodovodu dle geometrického plánu [číslo] [rok], a to pro pozemek [parcelní číslo]. Z výpisu [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] vyplývá, že žalovaní jsou vlastníky mj. pozemku p. [číslo] pro nějž svědčí předmětné věcné břemeno braní vody ze studny a zřizování a provozování vedení vodovodu dle výše uvedeného geometrického plánu s povinností k pozemku p č. st. [číslo] ve vlastnictví žalobce. Ze smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene ze dne 27. 3.