2 C 108/2023-29 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 190,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 027,99 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 596,57 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 588,58 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 3 465,62 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení. Dále se po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 298,63 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 435,62 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postupně dvě smlouvy o úvěru. Dne 5. 7. 2019 s ní uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 963 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a úhradou za inkaso splátek v hotovosti ve výši 1 800 Kč vrátit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na 5. 9. 2020. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas neuhradil, když uhradil celkem pouze částku 12 506 Kč a stále tak dluží ještě částku 3 465,62 Kč na dlužné jistině, částku 122,96 Kč na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, částku 1 603,99 Kč na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, částku 304,20 Kč na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a částku 589,22 Kč na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště. Dále žalovaný žalobkyni dluží smluvní pokutu ve výši 4 104,93 Kč a celková dlužná částka tak činí 10 190,92 Kč a dále smluvní úroky a úroky z prodlení v kapitalizované i běžící podobě. Dále žalovaný se společností [právnická osoba], uzavřel dne 10. 1. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a úhradou za inkaso splátek v hotovosti ve výši 2 700 Kč vrátit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na 10. 3. 2020. Žalovaný však sjednané splátky opět nehradil řádně a včas, když na tuto smlouvu uhradil pouze částku ve výši 29 138 Kč, avšak nadále dluží úrok z dlužné jistiny za období od 11. 3. 2020 do 19. 10. 2022 ve výši 436,62 Kč a zákonný úrok z prodlení do 19. 10. 2022 ve výši 298,63 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 byly pohledávky za žalovaným z obou uvedených smluv postoupeny na žalobkyni. Poté již žalovaný žádnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. K jednání konanému dne 18. 7. 2023 se žalovaný bez omluvy nedostavil a žalobkyně se z jednání omluvila a požádala o jeho konání ve své nepřítomnosti. Při jednání soud provedeným dokazováním zjistil následující skutečnosti. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022, bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], postoupil předmětné pohledávky vymáhané touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne 7. 12. 2022, který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán dne 12. 12. 2022. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 5. 7. 2019 bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], zavázala žalovanému poskytnout hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem v celkové výši 963 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a inkasním poplatkem ve výši 1 800 Kč Náklady úvěru tak činily 8 592 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % a roční procentní sazba nákladů činila 272,44 %. Celkovou částku ve výši 18 592 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč Součástí smlouvy byla i příloha [číslo] – Předpis splátek. Dle Transakční historie smlouvy [číslo] žalovaný uhradil celkem 14 splátek o různé výši, které v souhrnu dosáhly částky 12 506 Kč. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 10. 1. 2019 bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], zavázala žalovanému poskytnout hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem v celkové výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč Náklady úvěru tak činily 12 888 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % a roční procentní sazba nákladů činila 272,44 %. Celkovou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč Součástí smlouvy byla i příloha [číslo] – Předpis splátek. Dle Transakční historie smlouvy [číslo] žalovaný uhradil celkem 20 splátek o různé výši, které v souhrnu dosáhly částky 29 138 Kč. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 2. 2023, který byla dle podacího archu odeslána žalovanému téhož dne, bylo zjištěno, že byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužných pohledávek. 7. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách [obec] národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad ARAD, tabulky B1 .1.2, soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let včetně činila v lednu 2019, tj. v době uzavření smlouvy o úvěru [číslo] průměrně 8,30 % ročně a v červenci 2019, tj. v době uzavření smlouvy o úvěru [číslo] průměrně 8,81 % ročně. 8. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, nebo dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 9. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o úvěru uzavřené ve smyslu § 2395 o. z. mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dne 10. 1. 2019 a 5. 7. 2019 jsou absolutně neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. V obou smlouvách je sice ujednána úroková sazba ve výši 15 % ročně a úrok je ujednán v pevné výši, nicméně vedle úroku je v obou smlouvách ujednána řada úhrad, které dle názoru soudu nepředstavují úhradu odpovídající reálně poskytnutým službách v souvislosti s úvěrovými smlouvami, nýbrž slouží k umělému navyšování odměny právní předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí úvěru. Byť nepochybně s uzavřením každé úvěrové smlouvy vznikají poskytovateli úvěru určité náklady, je soud toho názoru, že k jejich pokrytí by měl zčásti sloužit právě ujednaný úrok. Konkrétně ve smlouvě [číslo] činí ujednané úhrady spolu s úrokem celkem částku 8 592 Kč, což představuje více než 85 % úvěrované částky. Zejména si pak strany mimo jiné ujednaly úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč. Už ze samotného označení této úhrady je patrné, že se jedná o odměnu za poskytnutí úvěru a je při nejmenším tuto úhradu potřeba bez pochyb považovat za cenu poskytnutých peněz, a tedy za úrok. S ohledem na uvedené je tak na místě veškeré úhrady ujednané ve smlouvě vedle úroku považovat za skrytý úrok a při této úvaze pak činí celková částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit za poskytnutí úvěru, 8 592 Kč, což odpovídá 73,65 % ročně z poskytnuté částky. Podle statistických údajů České národní banky však v době uzavření smlouvy činily průměrné úrokové sazby korunových