2 C 5/2023-15 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 3 682 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 582 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 20. 12. 2017 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na jejímž základě žalobkyně dodávala elektřinu pro odběrné místo na adrese [adresa žalované]. Fakturou [číslo] žalobkyně vyfakturovala žalované dodávku elektřiny za období od 2. 3. 2021 do 31. 1. 2022 na částku 3 582 Kč, přičemž splatnost faktury byla stanovena na 23. 2. 2022. Žalovaná však danou částku ani přes výzvy žalobkyně neuhradila a žalobkyně fakturou č. [anonymizováno] vystavenou dne 14. 3. 2022 a splatnou dne 28. 3. 2022 žalované vyúčtovala částku 100 Kč za odeslanou upomínku. Žalovaná však vyfakturované částky neuhradila a dluží tak žalobkyni celkem 3 682 Kč. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena do vlastních rukou dne 11. 1. 2023 na adresu trvalého pobytu dle centrální evidence obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 20. 12. 2017 Smlouvu o poskytování služeb, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit za dodanou elektřinu sjednanou cenu, kterou hradila formou pravidelných měsíčních záloh ve výši 1 500 Kč, přičemž dle čl. IV Všeobecných podmínek poskytování služeb byla povinna po uplynutí fakturačního období uhradit případný nedoplatek stanovený vyúčtováním dodávky elektřiny. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 16. 9. 2020 s možností automatického prodlužování vždy o dobu, na kterou byla uzavřena původně (čl. III bod 5 Všeobecných podmínek poskytování služeb). Fakturou [číslo] žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky elektřiny za období od 2. 3. 2021 do 31. 1. 2022, přičemž po odečtení uhrazených záloh vyúčtovala žalované nedoplatek ve výši 3 582 Kč, který byl splatný do 23. 2. 2022. Upomínkou ze dne 14. 3. 2022 byla žalovaná znovu vyzvána k úhradě dlužné částky. Současně žalobkyně v souladu s čl. IV bodem 9 písm. d) Všeobecných podmínek poskytování služeb fakturou ev. č. [anonymizováno] vystavenou dne 14. 3. 2022 se splatností do 28. 3. 2022 naúčtovala žalované poplatek za upomínku z téhož dne ve výši 100 Kč. Před podáním žaloby pak byla žalované dne 27. 6. 2022 zaslána ještě předžalobní upomínka k úhradě dluhu. Po právním posouzení shora zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že strany platně uzavřely smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny podle § 50 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve spojení s § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně v souladu se svými smluvními povinnostmi dodávala žalované v období od 2. 3. 2021 do 31. 1. 2022 elektřinu a následně žalované vyúčtovala cenu skutečně dodané elektřiny. Žalovaná však porušila svou povinnost uhradit cenu za dodanou elektřinu, když neuhradila vyúčtovaný nedoplatek ani přes opakované upomínání ze strany žalobkyně, a dluží tak žalobkyni částku 3 582 Kč. Protože žalobkyně v souladu smlouvou a Všeobecnými podmínkami poskytování služeb žalované zaslala upomínku k úhradě dlužného nedoplatku, vznikl jí také nárok na zaplacení poplatku ve výši 100 Kč za zaslání dané upomínky. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku za dodanou elektřinu i poplatek za upomínku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky za dodanou elektřinu, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce 1 489 Kč Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, obsahuje rozsudek v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze zkrácené odůvodnění.