2 C 95/2023-21 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 151 758,31 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 16. 12. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovaný oprávněn prostřednictvím kreditní karty čerpat revolvingový úvěr až do výše sjednaného úvěrového rámce činícího zprvu 50 000 Kč a po dvojím navýšení na základě uzavřených dodatků nakonec až 150 000 Kč. Čerpané prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných k 20. dni v měsíci činících 3 % ze sjednaného úvěrového rámce. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný postupně čerpal celkem částku 155 000 Kč a uhradil na poskytnutý úvěr celkem částku 69 000 Kč, která byla podle splátkového kalendáře započtena částečně na jistinu, na poplatky a na úrok. Jelikož žalovaný přestal úvěr řádně splácet, žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr ke dni 11. 8. 2022 dopisem z téhož dne zesplatnila. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil a dluží tak žalobkyni celkem částku 151 758,31 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 148 856,81 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 201,50 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 700 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, a to spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne 12. 4. 2023 do vlastních rukou, avšak do dnešního dne se žalovaný k podané žalobě, ani k otázce zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nijak nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 3. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 16. 12. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla bezúčelový revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce činícího 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 20. dni v měsíci v minimální výši 3 % z úvěrového rámce, tj. 1 500 Kč. Strany si ujednaly roční úrokovou sazbu ve výši 29,90 %, RPSN ve výši 34,36 % a pojištění schopnosti splácet, kdy měsíční úhrada pojistného činila 8,9 % z minimální splátky úvěru. Nedílnou součást smlouvy tvoří úvěrové podmínky. Z dodatku k výše uvedené úvěrové smlouvě ze dne 6. 1. 2021 vyplynulo, že se strany dohodly na navýšení úvěrového rámce na částku 100 000 Kč s tím, že minimální výše měsíční splátky se tak zvyšuje na 3 000 Kč. Dále z dodatku k uvedené úvěrové smlouvě ze dne 10. 1. 2021 vyplynulo, že se strany dohodly na navýšení úvěrového rámce na částku 150 000 Kč s tím, že minimálně výše měsíční splátky činí 4 500 Kč. Dle bodu 7.1 úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna v případě zpoždění žalovaného se zaplacením splátky nebo jiné platby účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 Kč, dále jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z nezaplacené jistiny v případě prodlení po zesplatnění a dále úrok z prodlení v zákonné výši. Z bodu 1.3 úvěrových podmínek vyplynulo, že žalobkyně byla oprávněna účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady na vymáhání, pokud se žalovaný opozdí s úhradami dle smlouvy. Podle bodu 6.1 úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna celý úvěr zesplatnit mimo jiné tehdy, pokud by žalovaný dlužil 2 či více splátek či nezaplatil splátku déle než 3 měsíce. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný čerpal finanční prostředky v celkové výši 155 000 Kč a uhradil celkem částku 69 000 Kč, přičemž jednotlivé úhrady byly započítávány vždy částečně na jistinu, na úrok a na pojištění a případně na náklady na vymáhání. Jednotlivé splátky přitom žalovaný téměř vždy hradil alespoň s několikadenním zpožděním s tím, že poslední splátku uhradil dne 5. 5. 2022 a poté již neuhradil žádnou částku. Ve dnech 20. 7. 2022 a 11. 8. 2022 byla žalovanému naúčtována smluvní pokuta vždy ve výši 500 Kč. Dále ve dnech 20. 3. 2022, 20. 4. 2022, 20. 5. 2022, 20. 6. 2022 a 11. 8. 2022 byly žalovanému naúčtovány náklady na vymáhání ve výši 100 Kč, 100 Kč, 300 Kč, 100 Kč a 300 Kč. Ze splátky žalovaného ze dne 5. 5. 2022 byly umořeny náklady na vymáhání celkem 200 Kč, pročež dále na nákladech na vymáhání žalovaný dluží 700 Kč. Ke dni zesplatnění (tj. 11. 8. 2022) činila dlužná jistina 148 856,81 Kč, náklady na vymáhání 700 Kč, dlužné pojistné poplatky 1 201,50 Kč a smluvní pokuty 1 000 Kč. Dále žalovaný dluží žalobkyni ještě úroky, které v součtu ke dni podání žaloby činily celkem 28 198,50 Kč, a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Dopisem označeným„ Výzva ke splacení celého úvěru“ ze dne 11. 8. 2022 žalobkyně celý úvěr ke dni 11. 8. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky. Dne 8. 9. 2022 byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána ještě předžalobní výzva. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Po právním posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že strany uzavřely dne 16. 12. 2020 smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně umožnila žalovanému prostřednictvím kreditní karty čerpat revolvingový úvěr zprvu do výše 50 000 Kč, posléze do výše 100 000 Kč až nakonec do výše 150 000 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání pojištění schopnosti splácet v souladu s § 2758 odst. 1 a násl. o. z. Žalovaný se oproti tomu zavázal platit pojistné a poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v určené minimální výši, přesto však řádně a včas dohodnuté splátky nehradil, pročež žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněně dvakrát naúčtovala smluvní pokutu ve výši 500 Kč v souladu s § 2048 o. z., náklady na vymáhání dlužných úhrad a rovněž žalovanému účtovala úroky z prodlení. Jelikož žalovaný naposledy uhradil splátku úvěru dne 5. 5. 2022 a následně již úvěr nesplácel, využila žalobkyně svého oprávnění a celý úvěr v souladu s bodem 6.1 1. ke dni 11. 8. 2022 zesplatnila, když je zřejmé, že v tento okamžik již byl žalovaný v prodlení se třemi splátkami. Jelikož žalovaný ani po zesplatnění dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku, shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 151 758,31 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 148 856,81 Kč, dlužného pojistného ve výši 1 201,50 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč a nákladů na vymáhání v celkové výši 700 Kč spolu s dlužným smluvním úrokem v kapitalizované i běžící podobě. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, uložil mu soud dále povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v kapitalizované i běžící podobě v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce 33 223,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 071 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 151 758,31 Kč sestávající z částky 7 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 440 Kč ve výši 4 712,40 Kč.