1 C 129/2024-21 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o bankovních službách, na jejímž základě žalobkyně zřídila, vedla a spravovala pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Na základě smlouvy o povoleném debetu ze dne , datum, poskytla žalobkyně žalovanému možnost čerpat finanční prostředky na účtu do mínusu, resp. do povoleného debetu, a to do limitu , částka, . Žalovaný však podmínky smlouvy porušil a k úhradě pohledávky žalovaným nedošlo. Účet žalovaného byl ke dni , datum, z důvodu přečerpání zrušen a pohledávka byla převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Ke dni , datum, vykazoval účet nepovolný debet ve výši , částka, . Žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil ani po výzvě k úhradě. Žalobkyni dále vzniklo právo požadovat úroky z prodlení při neměnné úrokové sazbě 25 % ročně, avšak žalobkyně požaduje pouze úrokovou sazbu ve výši 15 % ročně a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Provedenými listinnými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Z uzavřené Smlouvy o bankovních službách ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala zřídit, vést a spravovat pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Smlouvou o povoleném debetu ze dne , datum, , včetně , právnická osoba, podmínek, bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat finanční prostředky na uvedeném bankovním účtu do mínusu, resp. do povoleného debetu, a to až do limitu , částka, . Doba čerpání prostředků byla dle odstavce 2 Smlouvy o povoleném debetu ze dne , datum, povolena na dobu 180 kalendářních dnů. Dle shodné smlouvy, a shodného odstavce je při překročení limitu či doby čerpání záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet, a to počínaje dnem překročení. Žalovaný však podmínky smlouvy porušil. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný opakovaně urgován kvůli nepovolenému debetu. Na to konto následně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k dorovnání debetu ze dne , datum, , kdy tímto byl žalovaný současně informován o aktuálním záporném zůstatku na účtu ke dni , datum, v částce -, částka, , a zároveň byl vyzván k úhradě minimální částky , částka, za účelem vyrovnání záporného zůstatku. K úhradě pohledávky nedošlo a žalobkyně tak dne dopisem ze dne , datum, od smlouvy odstoupila. Dle oznámení o zrušení účtu ze dne , datum, byl k tomuto datu účet žalovaného zrušen z důvodu přečerpání finančních prostředků do nepovoleného debetu a pohledávka byla převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. , č. účtu, . Ke dni , datum, vykazoval dle výpisu z účtu účet žalovaného nepovolený debet částku , částka, . V souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami je v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoliv důvodu žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila 25 % p. a. v souladu s oznámením o úrokových sazbách. Žalobkyně však využila svého dispozitivního oprávnění a požaduje pouze úrokovou sazbu ve výši 15 % p. a. Dále požaduje v souladu se zákonem též zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby zvýšenou o osm procentních bodů stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí. Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 7 dní od odeslání této upomínky. Dle Sledování zásilek byla tato žalovanému prokazatelně dne , datum, zaslána pod č. RR2508210846F, ale tato byla dne , datum, uložena na poště a žalovaný si ji nevyzvedl. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil a tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.5. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.6. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.7. Podle § 2675 o. z. poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtu vypovědět i bez výpovědní doby.8. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.9. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.10. Podle ustanovení § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.11. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o účtu podle § 2662 a násl. o. z., a následně smlouva o povoleném debetu, jejich součástí jsou všeobecné obchodní podmínky a podmínky k povoleným debetům pro fyzické občany podnikatele a právnické osoby. Jelikož žalovaný porušil podmínky smlouvy, když přečerpal finanční prostředky, a dostal se tak do nepovoleného debetního zůstatku na účtu a tento debetní zůstatek nevyrovnal, odstoupila žalobkyně od smlouvy. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo i na úhradu úroků z prodlení ve shora uvedené výši. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .13. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.