1 C 102/2025-18 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, uzavřela s žalovaným smlouvu o bankovních službách, na jejímž základě žalobkyně zřídila, vedla a spravovala pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Na základě smlouvy o povoleném debetu poskytla žalobkyně žalovanému možnost čerpat finanční prostředky na účtu do mínusu, resp. do povoleného debetu. Žalovaný však podmínky smlouvy porušil a k úhradě pohledávky žalovaným nedošlo. Účet žalovaného byl ke dni , datum, z důvodu přečerpání zrušen a pohledávka byla převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Ke dni , datum, vykazoval účet nepovolný debet ve výši , částka, . Žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil ani po výzvě k úhradě. Žalobkyni dále vzniklo právo požadovat úroky z prodlení.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Provedenými listinnými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Z uzavřené Smlouvy o bankovních službách ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala zřídit, vést a spravovat pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Smlouvou o povoleném debetu ze dne , datum, , včetně Všeobecných obchodních podmínek, bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat finanční prostředky na uvedeném bankovním účtu do mínusu, resp. do povoleného debetu, a to až do limitu , částka, . Doba čerpání prostředků byla dle odstavce 2 Smlouvy o povoleném debetu ze dne , datum, povolena na dobu 180 kalendářních dnů. Dle shodné smlouvy, a shodného odstavce je při překročení limitu či doby čerpání záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet, a to počínaje dnem překročení. Žalovaný však podmínky smlouvy porušil. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný opakovaně urgován kvůli nepovolenému debetu. Na to konto následně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k dorovnání debetu ze dne , datum, , kdy tímto byl žalovaný současně informován o aktuálním záporném zůstatku na účtu ke dni , datum, v částce -, částka, , a zároveň byl vyzván k úhradě minimální částky , částka, za účelem vyrovnání záporného zůstatku. K úhradě pohledávky nedošlo a žalobkyně tak dne dopisem ze dne , datum, od smlouvy odstoupila. Dle oznámení o zrušení účtu ze dne , datum, byl k tomuto datu účet žalovaného zrušen z důvodu přečerpání finančních prostředků do nepovoleného debetu a pohledávka byla převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. , č. účtu, . Ke dni , datum, vykazoval dle výpisu z účtu účet žalovaného nepovolený debet částku , částka, . V souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami je v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoliv důvodu žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Dlužná částka byla ke dni , datum, , tedy k datu posledního historického výpisu ke smlouvě, vyčíslena na částku , částka, , která se skládá z jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného obchodního úroku ke dni , datum, ve výši , částka, a kapitalizovaného řádného úroku ke dni , datum, ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala úhradu obchodního úroku ve výši 12 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení. Pro úplnost soud dodává, že úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila 25 % p. a. v souladu s oznámením o úrokových sazbách. Žalobkyně však využila svého dispozitivního oprávnění a požaduje pouze úrokovou sazbu ve výši 12 % p. a. Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 7 dní od odeslání této upomínky. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil a tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval., právnická osoba, ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy za použití právních předpisů účinných v době do , datum, , v části týkající se Smlouvy o bankovních službách ze dne , datum, . Smlouva o povoleném debetu ze dne , datum, již byla uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud proto níže uvádí zákonná ustanovení obou citovaných zákonů.6. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.Podle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.7. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.8. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.9. Podle § 2675 o. z. poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtu vypovědět i bez výpovědní doby.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.11. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.12. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o účtu podle § 708 a násl. obch. zák., a následně smlouva o povoleném debetu, jejich součástí jsou všeobecné obchodní podmínky a podmínky k povoleným debetům pro fyzické občany podnikatele a právnické osoby. Jelikož žalovaný porušil podmínky smlouvy, když přečerpal finanční prostředky, a dostal se tak do nepovoleného debetního zůstatku na účtu a tento debetní zůstatek nevyrovnal, odstoupila žalobkyně od smlouvy. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo i na úhradu úroků z prodlení ve shora uvedené výši. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .14. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.